Říjen 2010

*I´ve painted myself

29. října 2010 v 13:31 | *Ona |  Kreslí
b

Je to něco co každý malíř občas potřebuje. Dá se to pojmout mnoha způsoby.
Realisticky, karikaturou... Tento obrázek asi moc realistický nebude.
Samozřejmě GIMP, Půl až tři čtvrtě hodiny, k tomu poslouchat "All for you" Líbí se mi malinká nevinná očička, dobrosrdečný výraz.. ale nenechte se zmást, tak pouze vypadám
Neuvěřitelně dobrou zprávou je, že jsem znovu objevila tělovou barvu.
Všechno jsem lehce stínovala, ale obávám se, že je to vidět jen na vlasech.
Jde o "ALFíka" neboli obrázek bez pozadí. (ALFík proto, že jeden krok k vytvoření průhledného obrázku se nazývá "barva do ALFY) Lineart je kostrbatý a mnohokrát přetahovaný protože GIMP u mě nevybarvuje až úplně do krajů, tedy potom stínuji i kraje,a tím bohužel naruším původní lineart a překresluji ho znova.. Nevím, proč mě napadl kreslit autoportrét.. hodnocení 4/5.. nos a stínování, vážení, musím pilovat nos a stínování...
Přemýšlím o tom, že bych začala psát kapitolovku.. nebo dokreslila komix.. Chcete?

*Barokní

26. října 2010 v 15:39 | *Ona |  Píše
Rozevláté šaty přepychové
a luxusní dřeva mahagonové.
V pohybu jsou obrazy i sochy
a příliš přezdobené plochy.

Těžké nařasené šaty,
zde ukáže se, kdo jest bohatý!
Tohle vše je baroko, 
je to pastva pro oko!

*Sólo pro prostěradla

22. října 2010 v 17:35 | *Ona |  Čmuchá
baroko baroko, to je pastva pro oko.

A je tu několik novinek..
Vrátila jsem se ze školy v přírodě. Výhodou je spousta fotek na třídním webu. Tohle mělo býti barokním obrazem. Obzvláště barokní jsou ty ručníky na hlavě. Vypadá to spíše jako fotka na téma "po večer v hospodě", ale budiž. Jsem ta vlevo vespod. Nenechte se zmást- nemám šaty- to je prostěradlo a triko na ramínka. Na holčinu vedle mě na Elišku- dolehla narážka, že kouká jako zfetovaná. Myslím, že je z nás ještě nejnormálnější. Vzadu uprostřed je moje nejlepší kamarádka, která se tváří, jako kdyby patřila do úplně jiné fotky. Do obrazu s názvem "Komtesa z lesa".. jak úchylné. Do jaké třídy by jste si tipli, že chodím, soudívajíc dle holčiny vlevo vzadu..? 
Nejvyšší holka z naší třídy. A nyní bych si dovolila krátký útržek (co to povídám) prostě deník prvního dne.
Konečně nastal den DÉ.
Všichni se shromáždili před autobusem. Rodiče si oddechli a děti zamáčkly slzu v oku. Ozval se zvuk motoru a autobus vyrazil. Chvíli jsme projížděli ulicemi Prahy, než jsme vyjeli na dálnici. U pumpy byla "povinná" zastávka na záchod., někteří kupovali jídlo, pití, či dokonce časopisy. Nakonec jsme se, ale ve zdraví dostali do Janova. Nastalo rozdělování pokojů, podmínky, připomínky, základní pravidla… Když jsme vešli dovnitř, věděli jsme v podstatě všechno. Měli jsme půl hodiny na převlečení, kterou většina využila jako pauzu na vybalování. Venku je psí počasí. Venku jsme se v podstatě rozdělili na tři skupiny: Horlivé fanoušky fotbalu, skupinku dětí která upravovala potůček k obrazu svému, a skupinu dětí, které se nezamlouvalo patřit ani do jedné z výše uvedených skupin, a ze které se později stal Dámský Debatní Kroužek. Všechny tyto skupiny (bohužel) byli rozpuštěny, aby zkulturnili své nově přidělené pokoje. Všichni horlivě uklízeli, aby měli dobrý start do velké hry. Která byla vysvětlena večer. Došlo i na dotazy, z čehož některé byli k věci, jiné už méně, ale co jsme se chtěli dozvědět jsme se dozvěděli. Potom jsme se odebrali na své pokoje,abychom měli sílu do dalšího dne…
Za případné chyby se omlouvám. Totiž.. proč bych se omlouvala? Za všechno může word!
Druhá dobrá zpráva dne je, že umím udělat obrázky bez pozadí! (Tady se vám jeví jako bez pozadí všechny, protože je stránka bílá, ale třeba na DA tomu tak není)
A třetí, naprosto Nesrovnatelná z předchozími zprávami.. ACE.OF.BASE vydávají nové album The Golden Ratio (Zlatý poměr) na webu je z něj volně k poslouchání pecka all for you. Sestava se změnila, ale dobré písničky zůstaly. Moc se těším až si poslechnu další...

*Doporučená várka stresu

15. října 2010 v 10:12 | *Ona |  Žije
Hi!

Odjíždím na školu v přírodě. Dneska. 
Sedím si tu u počítače, v pyžamu, znuděně přepínám kanály.
Stejně u nich nevydržím ani minutu. Jediný lék proti stresu je.. začít čmárat na tabletu. A nebo psát, psát, hezky pomalu..
Škola v přírodě je šikovná věc- o tom nic- ale jak již z názvu vyplývá, souvisí se školou. Až moc. Taková školka v přírodě.. nebo "prázdniny v přírodě", ale škola? Kdo to kdy slyšel?
I přes to, že to bude "škola" se těším. Těším se na kodrcání autobusem. I když mi bude chybět kytarový doprovod.. ještě minule jsme ho měli. Chystám si číst Poirota. Po druhé. Komixová verze. Jestli si myslíte, že se komix nedá nepochopit, tak se šeredně pletete. Anebo neznáte Agathu Christie. 
Spoustu lidí z loňska budu postrádat. Škoda. Jak úžasné byly ty "nevinné" hry u potůčku. Hlavně když jsme lovili mrtvou žábu. Možná taky budeme hrát softball. Nenechte se splést názvem, je to pěkně tvrdá hra.
Každoročním tématem je vesmír. Jistě ufoni, lodě, planety.. tak nějak.
Mohlo by to být zajímavé. Co třeba taková mimoňská matematika pro první ročník? No jo no, chci toho moc. Bude se mi stýskat po blogu. Po tabletu. Po všem jiném než po škole.
K obrázku. Ach a ještě.. moment! Něco tu smrdí. Jo aha. Samochvála. 
No takže z obrázkem jsem netradičně nechutně spokojená. Měla to být rychlá ilustrace ke článku. Zabral mi max. 10 min. Na anatomii mi nesahejte.. totiž, no ehm.  Nevšímejte si obřího krku, poměru těla vůči nohám, hlavě.. rukou. Zkusila jsem nový styl. Něco jako "perokresba" Proto je to celý světle modrý a nevybarvený. Vybarevý by to nebylo hezký. Věřte mi. 
Líbí se mi, že poprvé nejsou kalhoty jen dva obdélníky, že jsem se alespoň pokusila o kapsy. Obličej je jako takový "čvau!" (Ano, čtete dobře, čvau) místo nosu, jako mají chibíci takové ty čárečky.. ťuťuňuňu.
Vlasy takové obyčejné. Celkem ušle "vystínované" nohy, triko.. Zkrátka se mi to líbí. Tečka.
A tečka i za celým článkem.

*Jedna podzimní

11. října 2010 v 15:46 | *Ona |  Píše

LÉTO POMALU KONČÍ,
SLUNCE POHASÍNÁ,
A PROTOŽE SE ZEMĚ TOČÍ,
PŘICHÁZÍ TUHÁ ZIMA.

Z POSLEDNÍCH SIL SLUNCE HŘEJE,
ZE STROMŮ LISTY PADAJÍ,
ACH, BOŽE, CO SE TO DĚJE?
PROČ PÁR CHVIL NEPOČKAJÍ?

JÁ CHCI SI JEŠTĚ LÉTA UŽÍT,
CHCI VYCHUTNÁVAT PAPRSKY,
TAK PROSÍM, NENECH MĚ SOUŽIT,
JÁ ZKRÁTKA LÉTO JEŠTĚ CHCI!

MÉ PŘÁNÍ BYLO VYSLYŠENO,
SLUNCE HŘEJE ZE VŠECH SIL,
VŠUDE JE LÍSTKŮ ROZTROUŠENO,
LÉTO, POČKEJ JEN PÁR CHVIL.

*Jsi blbá a bojovala jsi v Americký Občanský Válce!

5. října 2010 v 15:13 | *Ona |  Žije

Jeden povrchní článek s povrchním starším obrázkem.. jak povrchní!
Události posledních dnů nebyly příliš lichotivé- všechno je jednou poprvé. Polovina desítky je tady. Na prvních pohled ji zaregistrujete ve sloupci jedniček a občasných dvojek. A trojek, ale ty se v ŽK vyskytují jen velmi, velmi zřídka.
Byla to docela rána. No, doufejme, že si to ještě opravím.. zapomněla jsem se podepsat...
"Jsi blbá a bojovala jsi v Americký Občanský Válce!" pokřikoval na mě mladší bratr mé kamarádky v tramvaji. Co mu na to asi říct? Ignorovat ho jde jen velmi obtížně. On je to ještě prvňáček, a bude to s ním  doufejme lepší. Ale náš spolužák v tramvaji pokřikoval: "Jedu do hamburgerova" tak si řekněte, co si o nás asi lidé myslí.
Onehdy zase Tomík tvrdil, že přepadne tramvaj. A to velmi hlučným způsobem. Lucka mu to oplatí něčím jako "Ty jsi blbej" a celá tramvaj na nás kouká. 
Mám rozkreslený komix. Je prostě úžasný!
Hlavním hrdinou je- kdo jiný než Foxer! Díl nese název "ovce útočí"
Mám spoustu Obrázků na scanování. Těšte se na "Tinna Tark´s dream" nebo "slečnu kreativitu. Možná brzy přidám anketu...
Obrázek. Zkoušela jsem v GIMPu  takové textury.. úžasná věc. Tohle bylo jen tak zkušební rychle splácané dílko. Hádejte, na co jsem použila texturu! (a není to vidět)
Tak nebojujte v Amerických Občanských Válkách a užívejte si.. školy?

*Prvního Desátý.

1. října 2010 v 15:55 | *Ona |  Žije


ace of base

Eh.. hromada egocentrických žvástů. A taky o tom, že dnes je čtvrtek a včera byl pátek. Pátek třináctýho. 
Začneme s tím horším. Dostala jsem trojku. Znuděná a ufňukaná jsem odjížděla ze školy domů. Ujel mi autobus. A ne před nosem... pff, to bych ještě snesla. Ale já v něm měla nohu. Měla jsem toho plný zuby a tvářila se jako skleslý rajče. Sedla jsem do dalšího autobusu, a najednou jsem uslyšela pronikavé "hum huuu hum" ta melodie byla příšerně vtíravá. Otočila jsem se, a viděla jsem, že to nějaká ženská zpívá mě! Pak jsem nemyslela na nic jiného než na to, jak se nejrychleji z autobusu dostat. Několik nekonečných minut do příští zastávky. "Ty už vystupuješ?" něco jsem rychle zamumlala a utekla. Ach, bože.. nikdy jsem si více nepřála, abych někde nebyla...
Dnešek. Oficiálně pátek, ve zkutečnosti je to převlečený čtvrtek.
Poslední dobou v tramvaji velmi často potkávám jednoho spolužáka. Přistupuje většinou na "štrosu" ale dneska přistoupil o zastávku později. Když jsem se ho zeptala proč, vysvětlil mi, že nastoupil už na Kobylisích, (tam nastupuji já) a že mě hledal, jenže v prvním voze. (Nevěřím mu, že mě hledal, a rozhodně pak ne to, že celou dobu) 
Ve škole bylo, jako vždycky,veselo. I já jsem měla trochu lepší náladu. Známky naštěstí dobré. (V rámci mezí, které moje máma stále nechápe) Nejlepší byla pracovka. Dělali jsme květiny z papíru. Nějak jsem to zmotala, ale nakonec to bylo originální. "usychající slunečnice" přesně tak bych popsala svůj den. (Spíše ten předchozí) Nevěřím svým očím. Za deset dní už budu blogovat měsíc! Slyšíte to, měsíc! *Tančí po pokoji*
Ano, mám to těžký. A co je lepším lékem, než si do sluchátek dát
*Happy nation, living in the happy nation* či *It´s a beautiful life, oh-oooh* Stala se totiž ze mě, aby jste věděli, fanynka "ABBY devadesátých let" neboli, a to zní dokonce lépe než ABBA, Ace of Base. Tohleto monstrum, co je na obrázku, je členka Ace of Base v chibi stylu.
Docela roztomilá.. Mám i barevnou verzi, ale ta není zdaleka tak povedená jako tahle černo-bílá. Hlavně se mi líbí to stínování šatů. A pak bůh řekl:
*Kiss me baby, I´m a girl behind you*