Listopad 2010

*Šestadvacátýho listopadu.

26. listopadu 2010 v 15:09 | *Ona |  Žije
chibi

Jak už jistě víte, před dvěma dny jsem měla narozeniny.
Dostala jsem.. novou postel *bylo potřeba* kalendář, diář, bonboniéru, LPS *od kamarádky* byla jsem na obědě, v kině, *Relikvie smrti, více později* ale hlavně... Dostala jsem Emily Strange! Již přečteno, dočteno za dva dny.. Emily Strange, ztracené dny, upřesňuji. Je tam poměrně hodně obrázků, ale stojí za to! Ta knížka vám prostě nedá spát, a to doslova. 
Výše zmíněná relikvie smrti. Dobrá, rozhodně daleko lepší než Princ dvojí krve. Příběh byl hodně překombinovaný, ale byly tam vtipné narážky. Zatím je článek trošku hodně nezáživná reklama na film a knížku, no. Známky zatím udržuji na slušném průměru. Poslouchám pořád to samé. Zrovna teď. Kdyby ten článek už tak nebyl tak hrozně nezáživný, napsala bych vám slova. 
Tak a teď něco o zákeřných mobilech. Zrovna o narozeninách se ti rozbijí! *To nemohl kixnout předtím? Třeba bych dostala nový...* Nicméně mám teď ten starý, ale také plnohodnotný mobil. A jako pozdrav po zadání PINu "zadal jsi špatný PIN"
Ve čtvrtek u nás byla (bez mámina vědomí a svědomí) kamarádka. V podstatě se tu moc nezdržela, máma ji hned volala, že má být ve čtyři na Albertově. Eh.. pokud jste Prážáci, víte že se to do čtyř nedá stihnout..
Dnes jsem měla společnou cestu s kamarádkou (a bohužel i s jejími dvěma mladšími sourozenci) otrava největší. A ještě nám ujeli. Mhm. 
Optimismus si,ale přesto zachovávám. Vždyť je přeci pátek!
K obrázku. Není to vyloženě chibi. Jen má obří hlavu. Líbí se mi stínování těch jeansů. Vlasy jsou ale hrozné. Mhm.. 7/10? Asi tak.. Ale lineart v celku není zas až tak špatný, no.. no. Nos i pusa je hrozná.
PS: Jestli máte se mnou problém, tak to není můj problém.

*Just another weekend..

20. listopadu 2010 v 17:41 | *Ona |  Žije
foxeretta

Byl to asi týden, co jsem sem naposledy psala.
Mhm.. To dobré znamení. Další víkend. Další oáza klidu v namáhavém pracovním týdnu. Čtyři dny do mých (a Yuniných) narozenin. U babičky je vlastně slavíme už teď. Celé odpoledne se táhlo jako turecký med. Ne, že by bylo nudné, to rozhodně ne. Hlavním temátem byl beze sporu nový díl HP. Nemusím to vidět, nejsem nějaká šílená fanynka. Můj postoj k tomuto filmu je naprosto neutrální. A i přesto jsem viděla všechyn díly.
Jízda vlakem, ( a to nijak nepropaguji ČD!) se vyplatí. Samozřejmě ne, co se peněz týče, co vás nemá. Čtyři kila. Mhm.
Ale beze sporu je tam mnohem uvolněnější atmosféra než v autě. Dostalo se mi do rukou the golden ratio a nijak t nesouvisí s  mými narozeninami. Nejlepší je asi stále ta, na kterou jsem odkazovala v minulém článku, ale dobrá je taky The golden ratio nebo dream. Sedím v pokoji, kde si můj bratranec hraje s kostkami, a staví věž. Infantilní.
Obrázek vedle je naprosto náhodná ilustrace Foxeretty. Očkem kritika by jste možná odhalili drobné pokusy o mangu. Má divnou pusu, a nos. Moji dva nepřátelé, moje dva největší problémy. Kéž by lidi neměli nos ani pusu! Jen oči...
Stále přemýšlím jak má příběh začít.. Pořád nevím. Bylo nebylo.. za sedmero horami.. Líbí se mi vlasy fox, a taky lineart a stínování. Ale jinak, hned jak to začnu porovnávat s ostatními se mi nelíbí, nelíbí, nelííbíí... zkušela jsem hrátky s mým grafickým programem. Objevila jsem řadu ráměčků, a jiných grafických blbovinek.
No jo. Jen další víkend..

*Simply nothing

13. listopadu 2010 v 10:59 | *Ona |  Žije
Foxie

"Kdo by měl dostat nobelovu cenu?
... Ten kdo vynalezl víkendy. A hned dvě - za vynález, i za mír.
Představte si, kdyby nebyli.. to by se děti i učitelé zbláznili.."
Aneb po týdnu zákazu počítače znovu píšu.
Jak už název napovídá, nevím o čem. Stále vymýšlím novou povídku. Mám už všechny OC´s a teď přemýšlím jen.. nad úvodem. Tupé, že?
Vedle na obrázku vidíte Foxerettu, lépe vystínovanou, ale jaksi anorektickou..
to prosím omluvte. Taky jsem se nechtěla s.. dělat s ocasem.
Poslední dobou mě uchvátil jeden horor. Jáma a kyvadlo. Od Edgara Allana Poe.
Zaujal mě mechanismus pastí. Jediným cílem bylo přežít. Žádná jiná zapletka..
Neustále, ale neustále, třeba třikrát za sebou poslouchám tohle [link]
All for you.. Jsem do té písničky úplný cvok. Tu by mi mohli hrát i na pohřbu...
Už mám dvě písemky ze tří za sebou. Z jedné už vím, že mám jedničku.
Znáte edici "děsivá věda" a pak nejépe ještě "drazí zesnulí"? Tu já můžu číst pořád. Už se mi pod ruku dostal W.Shakespear *Jak se to speluje?* Kleopatra, J.Ceasar, Johanka z Arku, A teď se k těm nebožákům ještě přidal Einstein..
Teď ještě k obrázku- vznikal u Maigreta- u audio poslechu komisaře z paříže. Lineart je úděsný, ale líbí se mi stínování. Čekejte taky Foxerettinu "lidskou" podobu, už je hotová, a je trošku manga. Takže, sečteno podtrřženo, nic.

*blog s velkým BÉ

3. listopadu 2010 v 18:30 | *Ona |  Bloguje
manga?!

S blogem to jde s kopce.. poslední článek tu byl zhruba před týdnem..
a tak jsem se to rozhodla napravit.
Den s velkým DÉ, to tedy ano. Představte si tuto svízelnou situaci: Jste se svojí nejlepší kamarádkou v městské knihovně, kde je zadarmo přístup na internet. Jen tak namátkově projdete kolem skupinky asi dvanáctiletých surfujících holek.. juknete se jim přes rameno.. a mají otevřený blog. Jsem tvor nesmírně zvědavý, a v hlavě se mi začaly honit otázky: "Mají copyblog?" "Jaká je adresa jejich blogu?" Měla jsem hroznou chuť "Jen tak náhodou" se jim podívat přes rameno.. ale ovládla jsem se. Jen jsem nahlas špitla kamarádce: "Hele, oni mají taky blog.." Jaký asi.. kopírovací?
Nedivila bych se. U dívek tak do patnácti let je v podstatě "normální" mít copyblog. Spíše je nenormální býti autorská. A ještě k tomu sama od sebe? Přiznejte se, kdo je? A co je vlastně měřítkem? Každý si řekne.. samozřejmě vlastní text a obrázky. To není,ale to pravé autorství. To pravé autorství je ORIGINALITA. A já nevím jestli originální jsem. Soudí se to ale určitě mnohem hůře, než jestli má někdo vlastní text a obrázky. A tak nám tu vznikla otázka: Je blog, který obsahuje vlastní obrázky a vlastní text autorský, i když napodobuje jiný blog, a to jak se dá? A přijmou ho do AK? Problém je v tom, že je to problémem mnoha blogů. Každý blog by měl být jedinečný. A ne snažit se být stejný. Pak je tuctový, v té záplavě.. 892 725 blogů. 
Možná to je tím důvodem proč jsem se přestěhovala. Obdivuji autorské blogy, co mají originální názvy rubrik, vychytávky, design.. dříve jsem se je snažila napodobit... teď se naopak snažím být svá. Ano, to je to slovo. A "své" jsou možná i copyblogy. Rozdělme tedy copyblogy na dva druhy, ty co kopírují obrázky, ale nekopírují "celý blog" a obyčejné tuctovky, jeden jako druhý, stejně růžový a stejně nudný...  Je blog, který obsahuje vlastní obrázky a vlastní text autorský, i když napodobuje jiný blog, a to jak se dá? A přijmou ho do AK?