*Doporučený dopis II.

30. září 2011 v 20:05 | *Ona |  Píše
Další díl povídky. Vím, že to nikdo nečte, ale i přesto: Bavte se!

"Ale přesto… jak mám na tobě letět. Vždyť sotva udržíš Uhlíka!" Křišťál něco nesrozumitelně zavrčel a lehnul si do mechu. "Pomalu bude noc, a já budu spát venku…" pomyslela si. Ne že by nikdy nespala venku. Jen ji ta představa vždy děsila. Ve spánku se cítila tak bezbranná… "O kolik se teď můj život, nudný venkovský život změní? Odpověď znala. Ale přiznat si ji nedokázala. Vždyť má to, co si vždycky přála. Přála si být hrdinkou, co neví, co ji čeká příští den. "Tak, a teď máš co si chtěla." Pomyslela si sarkasticky a překulila se na bok. Mech nebyl měkký, jak si myslí lidé (většinou měšťané, co na mechu v životě nespali) kvůli těm všem příslovím. Vůbec nebyl příjemný. Byl vlhký, jehličky ji píchaly po celém těle. Nová sukně byla celá potrhaná, a její oblíbená bílá blůza už zřejmě nebyla bílá. Slyšela pravidelné oddechování velkého černého kocoura a nepříjemné pískání toho pitomého namyšleného draka. Kdesi daleko zahoukala sova. Kometa pochopila, že celou noc nezamhouří oka. Než aby bezcílně ležela na mechu pod stromem, radši se rozhodla rozdělat oheň. Naštěstí měla vždy po kapsách spoustu užitečných věcí. Obrátila jejich obsah naruby a vypadlo spoustu užitečných věcí: Kapesní nožík od otce, brož od matky, prak, pár kamínků do něj, krajkový kapesníček (který dostala od tetičky, a který se jí vždy zdál dost nepraktický) a tady konečně- jedny zánovní zápalky které ji kdysi koupil bratr na trhu. Nejistě s nimi škrtla a objevil se malý plamínek který osvětlil prostor kolem Komety. Ale stačilo ji to. Zapálila s nimi předpřipravené ohniště a pak svíčku opatrně sfoukla. Alespoň má důvod proč zůstat vzhůru celou noc. Jednou s otcem nocovala venku. Na tu noc si jasně pamatovala. Byla malá, a otec ji vzal do lesa. Jedli tenkrát borůvky plnými hrstmi a u ohně si vyprávěli všelijaké příběhy. Otec ji ukázal hvězdy. Měla hvězdy ráda. Jednou se zeptala tetičky, co je drží na obloze. Ne že by to nevěděla, ale bylo to šikovné. Uměla dobře předstírat naivku, takže nikdo ji z ničeho nepodezříval. Nebylo to čestné. Ale za to praktické. Přemýšlela o všem, co se událo. Postupně ji ztěžkly víčka, a usnula. Moc dlouho ale nespala, protože na ni skočil kocour a poškrábal ji celou ruku. Malátně máchla rukou a shodila ho ze sebe. Promnula se oči a rozhlédla se. Křišťál se celý klepal a fouknul si na ocásek, který mu stále doutnal. Pak se zatvářil provinile a nervózně vycenil zuby. Na způsobu jakým to dělal bylo- to musela Kometa uznat- něco roztomilého. Ale to nic neměnilo na skutečnosti, že je to jen dračí nedochůdče, ještě k tomu dost vykrmené, tedy přítěž. Nedokázal v podstatě nic, než jim užírat zásoby a to zázračné vyčištění bylo celkem zbytečné, protože Kometa i Uhlík byli zvyklí pít mnohem špinavější vodu. Nedalo se nic dělat, museli se do Tubepolisu vydat pěšky.
Kometa tajně doufala, že ta depeše nijak zvlášť nespěchá, protože i za předpokladu, že by si nemuseli dělat přestávky by tam dorazili- tímhle tempem- až tak za dva či za tři měsíce. A už druhý den ji to štve. Odfoukla si neposlušný pramínek z čela. Přehodila si svou malou mošnu přes rameno a vyrazila. Kocour s ní držel krok, ale dráček se hrabal někde vzadu. Proto mu Kometa, sice velmi neochotně, nabídla aby se ji usadil na rameno, a nesl se. To se Křišťálovi samozřejmě líbilo, tak spokojeně odfrkával.
Míjeli paseky, louky kde vonělo luční kvítí, a malé smíšené lesíky plné borůvek, malin, vysokých borovic a rezavých mravenců. Ta poslední skutečnost byla docela problém.
Kometa byla zvyklá jít dlouho a celkem svižně, ale teď, možná proto, že dráček už protrhl vrstvu oblečení a pomalu ale jistě se dostával ke kůže, kde se zachytil svými drápky ostrými jak jehličky.
Kometa se svezla na zem, odhodila mošnu a položila si hlavu do dlaní. "Takhle to dál nejde!" zaječela. "Nejde- nejde-nejde…" opakovala ozvěna.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scarlett Flame [Tazi] Scarlett Flame [Tazi] | Web | 1. října 2011 v 11:12 | Reagovat

Jo, z řetězákem to byl dost dobrý nápad :)
Ano, draky miluji, soudníš dobře :)
A co vtip, líbí? :))
PS: Jo, jsem maniak :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama