Říjen 2011

*Úvahy o nesmrtelnosti plyšového medvídka

25. října 2011 v 16:35 | *Ona |  Bloguje
Co je to? Je to krásné ale příšerné zároveň, černé i bílé, sladké i hořké, smutné i veselé. Je to sépiově zbarvené, a zahalené v mlze. Je to ten pocit, kdy se vám do očí derou slzy, ale je to krásné. Strašidelně krásné. Je to ten pocit, kdy se svět točí obráceně, kdy máte oči plné slz, a přesto úsměv na rtech, a ta vaše malá "rozumná" část se vás snaží přesvědčit, že je to hloupé a dětinské... pořád dokola na vás útočí ty samé scénky a myšlenky, které vás dohání k nepříčetnosti. Snažíte se samu sebe přesvědčit, že je všechno v pořádku... a víte jak lžete. Nejste schopni souvisle myslet. Jen vás zavalují vzpomínky a vy statečně bojujete. Bolí to. Nostalgie...
(Částečně osobní částečně ohledně knížky kterou jsem právě dočetla, Noční hlídka)

Jsem nemocná už třetí den, ale zítra už asi budu normálně fungovat. Moc toho na dělání není když jste nemocná. Alespoň se procvičuji v kreslení... A jsem psychicky závislá na instantních polívkách. No to mě omej, ale je to pravda. BTW: Proč dávají Maigreta jen v pondělí? >:(

Z LINDINÉHO ZEMĚPLOŠSKÉHO ČTENÁŘSKÉHO DENÍČKU:

PÁTÝ ELEFANT: Naprosto zemepické! Jedna z nejlepších zeměploch vůbec. Objevuje se tam Gaspoda Angua Elánius i Igorové, Vlkodlaci a Upíři... (To je mimochodem výčet TOP postav, ale zároveň skoro všech postav...) Haha. << Alá Carcer.
Děj: Elánius je poslán Vetinarem do Bjonku (čti: Bžunk) jako "velvyslanec" jak sám později pochopí, je vlastně poslán do ještě nerozpoutané války. Všechno se točí kolem volby dolního krále a ukradeného mazance (Královský symbol) A taky kolem Anguiných příbuzných. Je tam několik úžasně brutálních scének s Elániem. Prostě klasa!
Hodnocení: 10/10 (To je maximum, kdyby to někdo nepochopil)

PODIVNÝ REGIMENT: Skvělá knížka o válce. Hlavní hrdinkou je Apoléna, která se převlečená za chlapce vydá do války najít bratra... Pointu tu neprozradím ;). Oblíbené postavy: Poly, Maledikt, Otto Sreklich.
Hodnocení: 8/10

CARPE JUGULUM: Skvělá knížka o upírech půjčená ve školní knihovně. Děj se odehrává v Lancre (nevím jestli píšu dobře). Nej Postavy: Bábi Zlopočasná, Anežka nulíčková (perdita), Stařenka Oggová, Vlad, Igor. x"D
Hodnocení: 7/10

NOČNÍ HLÍDKA: ~popis bude doplněn později~

Ještě jeden vlastnoručně vyrobený stamp co se mi hodně líbí:

*ONA

*Pár říjnových řádečků

16. října 2011 v 10:43 | *Ona |  Žije
Problémy? Ani ne. Tedy pokud pomineme jeden zapomenutý úkol z matiky, který budu muset ještě dneska dělat. Chodím na gympl teprve měsíc, a už jsem si na některé věci zvykla. Jiřčina iniciativa být z tělesné výchovy nutně dřív na obědě než kluci, vyprávění si černých historek ve frontě na oběd, klasické stírání žáků starších ročníků, chození do fénixu (obchodní dům) kde zkoušíme gravitaci, házíme jablka po Newtonovi a kupujeme si extra levné a extra hnusné pendreky za čtyři koruny a fetujeme vůni oříšků... Taky jsem si zvykla na přesouvání se sem a tam. Možná se i naučím rozvrh. Ha ha. (Pochopí jen fanoušci Cracera) Taky často pozorujeme B. Jsou to cenné poznatky jak poznat idiotismus na dálku. Zvykla jsem si i na zvláštní jídla podávaná ve školní jídelně. Zvykla jsem si ignorovat pár mých spolužáků, což je také velmi cenné. Zvykla jsem si na to, že se na těláku dělíme na kluky a holky, což je lepší. Zvykla jsem si skandovat, když někdo skáče do písku. Zvykla jsem si i chodit na počítače o velké přestávce, kupovat si brambůrky za osm korun a kreslit do speciálně vyhrazeného sešitu na... na nic. Zvykla jsem si na elektronické žákovské. Zvykla jsem si na žáky starších ročníků, co nás vyhazují od počítače. Zvykla jsem si an Adélino zlato a dokonce i na Chemikovy poznámky, které všem lezou na nervy. Zvykla jsem si na "Llllachtany" a "Mmmmrože" zvykla jsem si na poněkud chaotický systém u nás v šatně. Zvykla jsem se cpát dopředu jako o život, zvykla jsem si běhat po schodech sem a tam, povídat si o hodinách Aj (Ale pšt!) zvykla jsem si zapomínat dú. (Sakra, musím ho ještě dneska dodělat!) Zvykla jsem si číst všude. V dopravních prostředcích, o přestávkách, doma... o půlnoci... (To zase ne.) Zvykla jsem si i psát pravidelné články. Právě odvykám sledování futuramy. Zvykla jsem si kreslit pomocí vrstev, ale u kblobouku nové postavy zatím ještě beze jména (EDIT: 10:34: Pojmenována Vargen) se mi nedařilo vymazat ty čáry. >_< Zvykla jsem si psát delší články. Tedy delší podle mého měřítka, protože tohle je nechutně krátký článek.
Skicy na nové postavy si kreslím pořád. Někdy budu muset napsat čtvrtý díl. Ha ha. (alá Cracer). Mám pocit, že jsem spolkla dvaceti centimetrové pravítko. To bude tou geometrií. Často vymýšlím svým postavám fakt pitomé doplňky, tak ochutnávka:
Alfa: (Zobrazená v minulém článku: Toulec se šípy, luk, případně nůž, šaty na které bylo použito hodně látky (Možná s krvavou skvrnou) Fialové vlasy, Náhrdelník s lebkou, naušnice s lebkou. (Ha ha, je to rapný už teď, já vím).
Vargen: Klobouk, růže, žluté oči bílé vlasy sako, obojek (nezobrazen) doplňky budou vymyšleny později. Jo a doufám že se mi ho podaří nakreslit staršího >_<
Kometa: Diamant, kocour v podpaždí, kapesní nožík, taška, sponka ve vlasech (nenakreslena).
Zvířata se budou muset obejít bez doplňků. Ha ha.
Knihovnička/stav:
Pyramidy- přečteno. Hodnocení: 7/10 (Vrahové jsou velký bonus) Nej postavy: Ty mrcha, Ptraci, Těpic, Pomošt
Sekáč- přečteno Hodnocení: 9/10 nej postavy: Lupine, Rumpál žička, Vílík Klika (Smrť) Krysí smrť
Pátý Elefant- rozečteno (Nehodnoceno) Nej postavy: Sam Elánius, Karotka, Angua a Vetinari
Podivný regiment- nepřečteno
Toť pro dnešek vše, vážení.
*ONA


*Svoboda (ze) Slova! Vajíčka natvrdo!

11. října 2011 v 17:24 | *Ona |  Vyje
Chyba v Matrixu? Pro tu hrstku normálních lidí, která ještě zbyla: Narážka na Mikuláše ze Slova a na text na zadní straně Noční Hlídky. Tenhle týden jsme psali spoustu písemek (A to je teprve úterý). Písemku z dějáku, z biologie a budeme psát fyziku a matematiku.No to jsi straašně přetížená... *Startuje motorovku, náhle ji zase vypíná a vytahuje přesně 2 centimetrovou dýku z pozlaceného pouzdra (To aby to mělo styl) a ničí zdánlivě nesmrtelný vnitřní hlas.* A pak že nemagoříš. Hm. Raději použiju starou dobrou motorovku nebo si najmu nějakého sexy nájemného vraha. (Zkuste zpochybnit, že jsou najemní vrahové sexy, a stanete se obětí jejich zkoušky...) Bože, poslední dobou mám strašně pitomé oslí můstky. Omluvte mě, vážně nestíhám (I když bych fakt chtěla) zároveň sledovat Futuramu poslouchat A.O.B a číst si zeměplochu... Jsem strááášně vytížená a mám z toho deprese. (Recese, sladká recese). Byla jsem v knihovně. Knížky na přečtení: :dummyla:
PYRAMIDY poznámka: Konečně! <3 "Vrahové bez elegance jsou jen dobře placení arogantní floutci"
PODIVNÝ REGIMENT
PÁTÝ ELEPHANT: Karotka a Angua je jeden z mých nejoblíbenějších párečků
SEKÁČ: Smrť 4Ever....
Nevšímejte si tohoto článku. Možná vám přijde, že je tenhle článek přehnaný. Věřte mi, že jsem se krotila. :D

*Doporučený dopis III.

4. října 2011 v 19:53 | *Ona |  Píše
V zoufalství začala
bušit do stromu a kopat nohama. "Proč má nést nějaký pitomý dopis?
Proč jen lhala?! A ne, odpověď není kvůli jeho očím!!"
A jako kdyby toho nebylo málo, místo krásného vznešeného a hlavně rychlého a ne tak nadutého draka má tohle.
"To není fér!" Pomalu byla zase při smyslech a trochu se styděla. Drak naštěstí neposlouchal, protože se právě honil za vlastním ocasem. Zato Uhlík na ni upíral své žhnoucí oči. "To sis mohla odpustit. Copak je to naše chyba?"
Najednou se těsně u Kometiny hlavy ozval tichý hlas. "To bouchání jste si mohla odpustit, slečno. Kde jste to viděla, ve vzteku do někoho mlátit?"
Kocour a Dráček instinktivně couvli, ale Kometa, sušíc si oči, prohlásila. "Já přece bušila jen do stromu…" Najednou ji někdo vzal za rameno a prudce ji otočil. "Kdo je u vás "jen strom"? Aby jste věděla, nejste o nic cennější než já!"
Kometa se pomalu otočila a
za sebou uviděla Najádu. Měřila bez mála dva metry a Kometa proti ni vypadala malinká. Dlouhé blond
vlasy ji sahaly až na zem. Ve vlasech měla zapletené větvičky a listí, a na hlavě měla listovou korunu. Byla oblečená do šatů z listí, které ji sahaly sotva po kolena. V ruce držela naostřený klacek. Její temně zelené oči bez zorniček vyvolávaly hrůzu.
Kometa udělala krok dozadu, nespouštějíc z ní oči.
"Omlouvám se, já netušila, netušila jsem, že ten strom… totiž vy, ten strom.. totiž omlouvám se."
Najáda se ušklíbla a zpražila Kometu pohledem. "Dávej si pozor, holčičko."
Jedno Kometino já křičelo. Přece ji nějaký pitomý strom nebude nazývat "holčičko"! Ale místo toho raději mlčky přikývla.
"Já jsem se chtěla zeptat…"
"Ano?!"
"Totiž, neznáte
cestu do Tubepolisu?"
Křídla která měla
Najáda doposud skrytá za zády se teď rozevřela. "Do Tubepolisu,hmmm?"
Kometa, která najednou ztratila ostýchavost (možná to bylo i tím, že Najáda odložila klacek) odpověděla: "Ano, do Tubepolisu. Jenže nemám draka- tedy mám, ale on…" Křišťál na ni vrhl jeden ze svých pohledů. "Totiž, neseme něco moc důležitého a nevíme jak se tam dostat…"
"Znám někoho, kdo už v Tubepolisu byl, a mohl by vám dělat průvodce." Kometa vrhla na Najádu jeden z těch nejzářivějších úsměvů. Kocour se zatvářil velmi uraženě a výhružně zasyčel. Drak si žužlal špičku ocasu a okolí naprosto nevnímal, takže si ani nevšiml, když se k němu Najáda připlížila a chytla ho za ocas. "Dost nanicovaté stvoření, váš?" Kometa se nervózně koukla na kocoura, jakoby u něj hledala odpověď. "Ne tak docela…"
"Hm. Na něm se vážn
ě do Tubepolisu nedostanete."
Drak sebou začal mrskat a plivat malé jiskřičky. Jeho tělesná teplota právě dosáhla bodu varu, takže ho Najáda rychle pustila. Křišťál dopadl čumákem na zem a bolestně zakňučel, a stáhl ocas mezi nohy. Najáda vzala klacek a hodila ho do dálky. Drak se za ním rozběhl, jazyk vyplazený, a tu tam i trochu popoletěl. Když se vrátil, tváříc se hrdě, z klackem v hubě, Najáda ho podrbala za oušky a hodila mu keksík. Kometa obrátila oči v sloup. "Tak teda…?"
"Žije nedaleko odsuď v jedné z jeskyň, určitě ji poznáte. Je to ta, co bude mít před otvorem ceduli nevstupovat, pod tre
stem smrti." "Ha ha ha." Neodpustil si kocour. "A kdo je ten "známý" smím-li se zeptat?"
"Vlkodlak."
Dala se těžko určit doba, kdy všem došlo jednoduché Najádino sdělení. Trapné ticho přerušila Kometa. "
To je doufám vtip, že?" Vždyť vlkodlak usmrtí člověka jen jedním mávnutím tlapy!"
"To je jistě pravda." Přitakala Najáda. "Ovšem on jediný zná cestu do Tubepolisu."
Kometa chvíli váhala, a pak přikývla. "Jistě. Ehm, tak děkujeme. Nashledanou…"
"Moment!" Zahřměla Najáda a otočila se. Kometa leknutím nadskočila.
"Tohle jsem ti chtěla dát, na památku. Podala ji dřevěnou, bohatě zdobenou krabičku. "Na, otevři si ji!"
Kometa zvedla víko. Uvnitř se něco zatřpytilo, až musela Kometa krabičku zaklapnout.
"To je pro štěstí." řekla Najáda.
Kometa otevřela krabičku, zrak měla odvrácený stranou. Šílená zářen naštěstí ochabla, když tu věc vytáhla na denní světlo. Byl to diamant. Nepochybně pravý, velký, krásný a třpytivý diamant. Byl připevněn na řetízku. Kometa si ho dala kolem krku a divila se, že diamant nepropálil do blůzy díru. Kometa naposledy zamávala na rozloučenou.

*ONA

*Říjen je v říji

2. října 2011 v 18:00 | Linda Teatime |  Vyje
Již druhý říjnový den, a já mám chuť pořád psát články. Píšu více než jindy, i přesto že jsem si myslela, že na gymnáziu na takové věci nebudu mít čas. Byla jsem trochu naivní, připouštím. Třeba se to změní. Mám čas skoro na všechno. Na moje obvyklé koníčky, které bohužel znáte. Sledování Futuramy, neustále, pořád. Já to nechápu, je tolik jiných věcí na práci... Dále samozřejmě hrání černých historek, v tom se pořád zlepšuji, je to neuvěřitelně zábavné. A hrajeme to se spolužačkami ve frontě na oběd. Na základce jsem to neměla s kým hrát. Čtení- moje známá zeměplošská záliba. Máma mi přinesla ve čtvrtek čtyři knížky, a dvě už mám přečtené. A to jsem byla včera celý den na výletě. Jsem nemožná. Ale baví mě to. Právě čtu divadlo krutosti, což není zeměplocha, ale sbírka Prachettových povídek. Poslouchání hudby- hlavně ace of base. Mám vymytý mozek. Momentálně mám nejraději unspeakable. U hudby se dá dělat spoustu věcí, kterým se taky často věnuji, například: Skicování. To teď dělám víceméně pořád. Ale skicy vám neukážu, ani kdyby jste mě mučili! Ne. Nebo taky hraju pet society. Strašná kravina. Ale baví mě to. Hraju to ještě s Kájou. Moje zvířátko se jmenuje Kometa, a právě podle něj sem navrhovala Kometino Oblečení. Kájin je- jestli smím prozradit- Oliver Twist. Hrávala jsem to už dříve, na facebooku, ale tam mě to přestalo bavit, tak to hraju na myspace. Taky ráda kreslím an tabletu. Kája mi vysvětlila práci s vrstvami, nejdřív sem to nepochopila, protože mi to vysvětlovala v autobuse, a já si to nedokázala představit... ale nakonec jsem na to tak nějak přišla, tak se to učím. Zkouším nakreslit trio z "Doporučeného dopisu" tak mi ještě chybí kocour a všichni tři dohromady nacpaní na jendom obrázku. Ale po dlouhé době cítím, že mě to vážně baví. Baví mě to a nechci přestat!
Jinak mám takový menší problém jménem fyzika. Nenávidím ji. Sice jsou prakticky všichni z máminy strany fyzikové. Máme to tiž strašnou učitelku, co nensáší když nás něco zajímá, když je někdo lepší než ona.
Všichni si asi myslí, že lituju, že jsem na špitálskou šla. Není to pravda. Nelituju, a myslím, že ani litovat nebudu. Mám konečně to co jsem si přála. Všechno je tak... úžasné. Jako sen. A nikoho nějaká pitomá fyzika už nezajímá. Vás?
Na výtvarce mám jeden projekt. Budeme kreslit ostrov. Už ho skoro máme, ale máme ho potom obtahovat tuží, na to se fakt těším.
Hrozně ráda kreslím v GIMPu. :B Bohužel zítra jdu po prázdninách zase do školy. No nic, tak snad zase někdy napíšu ;3
*Ona