Mimo fyzické tělo?

16. května 2012 v 17:42 | Linda Teatime |  Vyje
Nejdřív než se pustíme do složitějších úvah, pojďmě si shrnout základní fakt: Co to vlastně je to "odpoutání mysli do těla"? Zní to hrozně tajemně, až spiritisticky, že? Ale vlastně se s tím většina z nás setkáváme každý den.
Stalo se vám někdy, že jste se přistihli, že například sedíte v tramvaji, a uvažujete o tom "Co by bylo kdyby..." a najednou se přistihnete, že jste takzvaně "duchem nepřítomen." Ano, zkrátka v tu chvíli nevnímáte to, kde se nacházíte, kolik je hodin... přiznám se že netuším, jestli to může zajít tak daleko, že si člověk přestane uvědomovat svojí existenci. Na chviličku, ale přesto. Zvláštní, nemyslíte?
Pokud je to pro vás stále španělská vesnice, zkusme ukázku z knížky. Znáte tu knížku na motivy klasické německé pověsti- Krabata? Je to o klukovi co se chce stát čarodějem. Ale žádný Harry Potter, to vám přísahám. Je to pěkně strašidelné.
No a Krabat se pomocí kouzel dostane mimo své tělo aby se mohl podívat za svou milou. Jenže zůstane mimo své tělo příliš dlouho, a hrozí, že už se nikdy nedostane zpátky. No a v tu chvíli přijde na scénu hloupý Jura (který mimochodem není vůbec hloupý, jen se dělá) a "omylem" pustí Krabatovi na ruku nůž, a tím ho vrátí zpátky.
Tak, teď doufám, že jste pochopili o co jde, a o čem mluvím, co já si pod tímto pojmem představím.
Tento stav se dá v podstatě velmi jednoduše uměle navodit. Stačí o něčem přemýšlet...
...
...
...
...velmi do hloubky. ;) Samozřejmě pořád dýcháte, ale skoro se ani nehýbete, a nevydáváte tělu žádné zvláštní povely. Ovšem otázkou zůstává, jestli je toto skutečné odpoutání mysli od těla, nebo pouhé zamyšlení.

Co si o tom myslíte vy? Stává se vám to někdy, nebo si myslíte, že je to jen prázdný pojem? Diskuze je otevřená!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Samantha* Samantha* | Web | 16. května 2012 v 17:51 | Reagovat

Ano jak jsi již u mě četla často se v autobuse zamyslím tak, že je najednou čas vystupovat.. mam ráda tyhle chvilky;)

2 Linda Teatime Linda Teatime | Web | 16. května 2012 v 17:52 | Reagovat

[1]: To já taky. Je to prima, takové... osvobozující! :D

3 Levandulová Levandulová | Web | 16. května 2012 v 18:06 | Reagovat

Já svoji mysli od těla odpoutávám při myšlení.Myslím tak usilovně, že nemám přehled o času!

4 Vera Vera | Web | 16. května 2012 v 19:21 | Reagovat

na tohle já věřím, že duše se dokáže odpoutat od těla...myslím že se tomu říká Astrální cestování, ale nehodlám to zkoušet, protože se ti může nějak poškodit duše, něco jsem o tom četla.
Občas si tak připadám, že na mě někdo mluví a já ho nevnímám, protože jsem zrovna kdesi uprostřed svých myšlenek. Nevnímám ho, jenom jeho ztlumený hlas...jednou se mi stalo, že jsem seděla ve vlaku a kvůli tomu jsem málem přejela zastávku...nevnímám, nevmímám...a najednou je pět minut v tahu 8-)

5 Linda Teatime Linda Teatime | Web | 16. května 2012 v 20:51 | Reagovat

[3]: Jo jo, to se mi taky stává ;)

[4]: No jo, jednou jsem taky přejela zastávku. 8-) Nejčastěji se mi to ale stává těsně před usnutím. ;)

6 Vera Vera | Web | 16. května 2012 v 21:55 | Reagovat

[5]: myslíš jako že cítíš, že se ti duše odpojuje od těla? O_O  O_O tyjo :-P

7 Linda Teatime Linda Teatime | Web | 17. května 2012 v 14:50 | Reagovat

[6]: Ne v pravém slova smyslu, ale prostě tak nějak moc... nevnímám. Duchem nepřítomná, tak nějak. Ale že bych se mohla kouknout třeba do školy, zatím co moje tělo je doma v obýváku to fakt ne ;)

8 Vera Vera | Web | 17. května 2012 v 18:32 | Reagovat

[7]: Tak nikdo ze sebe nechce udělat ducha :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama