Leden 2013

Za to ti patří dík...

4. ledna 2013 v 16:03 | Linda Teatime |  Píše
Úkol na sloh podle češtinářské olympiády. Co si o tom myslíte? Ráda bych to věděla, protože mám strach, že se to češtinářce nebude líbit a nechce se mi to celé přepisovat zbytečně. Je to až moc divné a nepochopitelné? Mám zkoušet dál? Potřebuju vaši POMOC. Předem děkuji, Linda Teatime ^(°-o-°)^ << To má být liška

"Ráda bych vám poděkovala, pane." ozvala se Markéta potichu. "Opravdu jste mě toho spoustu naučil. O umění, i o životě, mistře. Ráda bych vám poděkovala. Vždycky když mi bylo smutno, když jsem byla zmatená, když jsem začala pochybovat o světě a o svém životě, podívala jsem se na váš obraz, a ten mi dodal potřebnou sílu i odvahu." Markéta stydlivě sklopila zrak. "Vždycky jsem si moc přála umět kreslit jako vy… zachytit na plátně lidi i jejich starosti a strasti. Jejich problémy i jejich tajná přání. Zachytit na plátně… svět." dívka se chvilku odmlčela, a pak tiše pokračovala: "Nikdy jsem nebyla v životě opravdu šťastná, a proto jsem ráda hledala štěstí ve vašich obrazech. Pouze v jejich blízkosti jsem se cítila sama sebou. Kdybych si však ze všech vašich obrazů, ze všech vašich mistrovských děl měla vybrat jen jediný obraz, který mě nejvíce oslovil, byla by to určitě Půlnoční hodina. Víte, na tom obrazu je něco zvláštně magického, něco tajemného, ale zároveň něco důvěrně známého. Vy mi rozumíte, viďte?" ptala se Markéta s nadějí v hlase. "No jistě, že mi rozumíte. Vždyť jste autorem. Jakpak byste mohl nerozumět svým obrazům?" Markéta si nervózně odkašlala a pak pokračovala, už trochu hlasitěji. "Víte, ta dívka na tom obraze se tváří moc smutně. Vždycky jsem přemýšlela co ji asi trápí... možná láska, možná zklamání. Nebo něco docela jiného, mistře? Nebudu Vás ale zdržovat ve vaší úžasné práci. Já jen, že jsem Vás ráda poznala. A za ty obrazy, za to ti patří dík…Marku."
Markéta se dlouho dívala na muže v dlouhém šedém kabátě, jak se vrací temnou ulicí a nese si v podpaží svá plátna. Chtěla za ním běžet, a všechno mu říct, opravdu chtěla, ale nenašla odvahu…