Čmuchá

Knižní soutěž

30. dubna 2013 v 18:33 | Linda Teatime
Jen tak pro radost jsem se rozhodla udělat malý kvíz, jak moc znáte knihy- nebojte, otázky budou jen z těch nejznámějších. Pokud máte čas a chuť, Vyplěný test (Typu 1-A 2-B...) mi múžete zaslat na e-mail linda.teatime@gmail.com. Vítěze čeká malá odměna, zřejmě něco jako obrázek/příběh/básnička na přání. Vítězem se stane ten, kdo buď jako první bude mít všechno dobře, nebo kdo do konce uzávěrky (5. Května 20:00) bude mít správně nejvíce odpovědí. Tak s chutí do toho, budu ráda když se zúčastníte! ;)

JAK MOC ZNÁTE KNIHY?

1. Matkou Bílého tesáka, křížence psa a vlka z knihy od Jacka Londona byla:
A) Elsa
B) Lassie
C) Niké
D) Kiča

2. Jméno světoznámého literárního detektiva z detektivek od A. Christie:
A) Sherlock Holmes
B) Hercule Poirot
C) Al Capone
D) Jules Maigret

3. Jaký vztah je mezi Glumem a Sméagolem z knihy Pán prstenů
A) Glum je Sméagolův bratr
B) Glum je Sméagolův úhlavní nepřítel
C) Glum je část Sméagolovy osobnosti
D) Glum je Sméagolův pomocník

4) Kolik let je Emily Strange- hlavní postavě stejnojmenné řady knih?
A) 120
B) 15
C) Je to chyták- u Emily Strange se roky nepočítají.
D) 13

5) Kde se podle T. Pratchetta nachází bajný svět Zeměplocha?
A) Na jednom z měsíců Saturnu
B) Ve vesmíru na zádech obří želvy
C) Pod Long Islandem
D) Zeměplocha je ve skutečnosti jiné jméno pro náš svět

6) Které zvíře se nevyskytovalo v knize Alenka v říši divů?
A) Velbloud
B) Plšice
C) Zajíc
D) Plameňák

7) Lassie byla
A) Labradorka
B) Jezěvčice
C) Kolie
D) Ohařka

8) Dr. Jekyll se začal měnit v pana Hyda
A) Kvůli tomu že si vzal léky
B) Kvůli tomu že ho zaklela jedna kartářka
C) Kvůli tomu že psychicky neunesl smrt své matky
D) Kvůli tomu že snědl otrávené jídlo

9) V triologii Jeho temné esence jsou démoni
A) Zlé příšery co chtějí zničit svět
B) Část já každého člověka zhmotněná v podobě zvířete
C) Lidé co skončili v pekle
D) Zdivočelí domácí mazlíčci

10) Lev z Letopisů Narnie od C.S.Lewise se jmenuje
A) Mumba
B) Chlupáč
C) Aslan
D) Narnian

Tak posílejte a hodně štěstí ;)

Englisch ist zwei mainstream

22. dubna 2013 v 21:04 | Linda Teatime
Angličtina je všude tam, kam se podíváte. Prosím, já ji mám celkem ráda. Až na to moře různých časů a na členy není zas tak složitá, a domluvíte se s ní po celém světě. Co mi vadí je angličtina tam, kde by být neměla. Proč jsou všechny názvy rubrik v angličtině? Jen proto, že většina fontů nepodporuje diakritiku? Těžko.
Teď všichni, ale opravdu všichni, poctivě, teď se koukněte na hlavní stránku blog.cz a z nejnovějších článků vyberte tři blogy. Ať klikám kam klikám, všude na mě útočí "Rubrics" ,"Welcome" a "Wanna be Affs?". Taky většina přezdívek je v angličtině. Teď namítnete, že mám co říkat, což bude celkem správná poznámka. Pojďme to radši rychle zamluvit...
Slova z angličtiny jako viry nebo bakterie pomalu pronikají i do naší hovorové mluvy. Nemyslím zrovna slova jako "notebook" protože laptop většina lidí neříká a počítač je nepřesné. Myslím slova jako "likeovat", "too mainstream", "looser" a tak podobně. Angličtina doslova kam se podíváš.
Kapitola sama pro sebe jsou ovšem hry. Když jsem, asi tak rok zpátky (to jsem byla ještě malá, samozřejmě) hrála minecraft, dostala jsem se párkrát i na server pro více hráčů. (Všimněte si že neříkám "Multiplayer"). Tam to bylo opravdu děsivé. V chatu bylo samé: "Nemáš cobble?" "Potřebuju torchku", "Respawni se u mě", "Farmím expy", "Blbej creeper a ghast", "Portni se do netheru" a tak podobně. Přitom někdy by se čeština přímo nabízela. Jenže "Nemáš kámen?" a "Potřebuji pochodeň" asi není dost "cool".
Někdy v dějepise mám pocit, že se historie pořád opakuje, a lidi se nikdy nepoučí ze svých chyb. Vždycky je tam říše, tu pozdvihne silný panovník, pak přijde slabý vládce, krize a úpadek. Tohle poangličtiňování mi silně připoíná dobu před národním obrozením, jenže tehdy byla oním parazitickým jazykem němčina. Pravda, tenkrát to byla mnohem silnější, česky už se vůbec nemluvilo, ale stejně... Proto jsem na protest udělala blog v němčině.Ve skutečnosti je to spíše kvůli Rammsteinům, ale nebudu kazit iluze. (Viz nadpis, dá se chápat jako Angličtina je too mainstream, využila jsem podobnosti slova "two" a "too", jinak to zwei je samozřejmě blbost). Chtělo by to nová česká slova.

Místo likeovat palcovat? Ujme se to? Nebo to pohoří stejně jako nosočistoplena?

Na závěr jedna peprná historka na zamyšlenou: jednou v autobuse jsem slyšela prvňáky jak se bavili o hrách: "Co je to štěrk, já to znám jen z minecraftu." Lidé bděte! ;)
Nebo že bych se na protest přejmenovala na Lindu Teeszeit?

Teorie velkého třesku (BANG!)

21. října 2012 v 17:49 | Linda Teatime
Dnes jsem se rozhodla napsat příspěvek do populární rubriky zvané "Lindino kulturní okénko" (Nově: Kulturní okénko Lindy Teatime). V rámci změn jsem se rozhodla předělat logo, se kterým jsem momentálně více spokojená. Ráda bych vám představila svůj nejoblíbenější sitcom. Ti bystřejší z vás zřejmě z nadpisu poznali, že se jedná o populární seriál The big bang theory- teorie velkého třesku.

O co tedy jde? Psáno vlastními slovy: Za hlavního hrdinu celého seriálu se dá považovat mladý fyzik Leonard, který bydlí
v bytě se svým "přítelem" doktorem Sheldnem Cooperem. Spolu s Rajeshem, indem a s Howardem, židem který stále bydlí se svou matkou tvoří typickou partičku nerdů. Znají se z práce, a všichni mají po většinou intelektuální koníčky. Zažitý stereotyp se ovšem změní ve chvíli, kdy se naproti Leonardovi nastěhuje mladá krásná blondýna jménem Penny...

Sitcom, byť je z intelektuálního prostředí, není postaven na intelektuálním humoru. K tomu abyste se smáli, stačí jen zhruba vědět, že se mluví o vědě a o fyzice. Já jsem pyšná na to, že rozumím zhruba jedné čtvrtině z toho, o čem Sheldon a spol. mluví a myslím si, že jsem na tom ještě dobře. Například určitě jim rozumím více než Penny.

Když seriál nenadchne svojí intelektualitou, tak čím vlastně? Zaprvé je sympatické, že je jediný s podobnou zápletkou.
Z partičky cvoků se dá vytěžit pár docela dobrých hlášek. ;) Nejčastější náměty bývají buď se Sheldnem, který je bezesporu nejvýraznější postava celého seriálu, neboť je nejvíce ulítlý, nebo jako v klasických sitcomech se tam hodně řeší vztahy, i když kapku jinak. Přece jenom pro lidi jako je naše čtveřice není zrovna jednoduché najít si holku...

Sečteno podtrženo, TBBT je seriál, který určitě stojí za zmínku. Já sama mám seriál ráda, a hned za Simpsonovými a Futuramou je můj nejoblíbenější. Na své STUPNICI mu dávám osm hvězdiček z deseti. Dva jsem ubrala za méně povedené novější díly a občasné opakování témat a zápletek.
:star::star::star::star::star::star::star::star::star-empty::star-empty:

Takže pokud v tomhle mrazivém počasí sedíte doma v teplíčku u laptopu a hledáte něco pro pobavení, vyzkoušejte TBBT, například zde: http://tbbt.cz/ Pro dokreslení atmosféry si pusťte dole znělku.


Doufám, že se vám recenze, nebo spíše takové malé doporučení líbilo, a že některé z vás teorie velkého třesku chytne ;)

Zombie ani květinou neuhodíš...

15. července 2012 v 16:24 | Linda Teatime


Nedávno jsem narazila na skvělou hru, která byla dokonce vyhlášena hrou roku. Má všechno co by měla dobrá hra mít, je chytlavá, nápaditá a vtipná. A hlavně příšerně zábavná! A tak jsem se rozhodla udělat malou recenzi.

POPIS HRY:
Na zahradu tvého poklidného rodinného domku se začínají slézat zombie z nedalekého hřbitova. Tyto kreatury mají jediný cíl: sníst tvůj mozek. Naštěstí proti nim máš velmi, velmi silnou zbraň a to květiny. Zdá se ti to jako nesmysl, jak můžou květiny porazit zombie? Brzy zjistíš, že v téhle hře je možné úplně cokoliv...

PRŮBĚH HRY:
Tvým úkolem je jednoduše sázet květiny do pěti řad na své zahrádce tak, aby zabránily zombies dostat se k tvému domu. Květin je spousta druhů, a každá má jiný úkol. Musíš být vynalézavý a květiny správně umístit. Není to ale tak jednoduché, protože květiny nejsou tajk úplně zadarmo. Musíš si je "kupovat" za sluníčka, která ti padají všude po obrazovce. Ale ani zombies nejsou jeden jako druhý. Kromě základních zombies jsou tu taky ti kteří jsou rychlejší, silnější, nebo mají nějakou speciální vlastnost. Autoři hry si z druhy jak kytek tak zombies pěkně vyhráli, a dokonce ke každému druhu napsali vtipný popis, u kterého se pobaví snad každý, kdo alespoň trošku ovládá angličtinu. Je několik módů hry, a v každém módu je deset kol. Zatím jsem překonala tři módy: základní, noční a bazénový. V každém se ti trošku změní priority, takže hra není vůbec jednotvárná.

Teď si musíme položit otázku, proč je hra tolik úspěšná, jak je možné že má tolik příznivců? Jsou v tom tři jednoduché věci.

1. ORIGINALITA
Každá hra by měla mít nějaký nápad, měla by se nějak lišit od ostatních. Tahle hra má na první pohled ztřeštěný úkol. Někomu může připadat, že je i hloupá, že každá hra kde jsou zombies musí být jen nějaká bezduchá střílečka. Opak je pravdou! Tahle hra má miloučkou kreslenou grafiku a taky švih. Tím myslím kouzlo, které nás nutí hru hrát dál a dál. A co se týče brutality opravdu jí tam moc není, nejhorší co tam lze vidět je, že kreslené zombie upadne hlava.

2. DETAILY
Ano, tahle hra má opravdu spustu roztomilých detailů, jako už zmiňované popisy zombies a květin, ale i třeba různé minihry které si můžete zahrát, když vás už hlavní hra nudí. Všechno je do detailu promyšlené, tak aby člověka hra hned neomrzela. A taky vás hrou provázín jakýsi příběh, který vypráví váš šílený soused Dave, v originále "Crazy Dave".

3. JEDNODUCHOST
I když je ve hře spousty detailů, samotný hrení princip je velmi jednoduchý: sázej kytky a zabraň zombies aby ti vlezly do baráku. Hra není neproveditelná, a s trochou fantazie a postřehu se skrz ní prokouše i taková llama, jak jsem já. Obtížnost se hezky stupňuje ale přitom člověk neopakuje jedno kolo více než třikrát. A navíc, hra je pokaždé trošku jiná, má spousty možností!

HODNOCENÍ:
Skvělá chytlavá hra, ideální zabiják nudy! Proto dávám krásné hodnocení 9/10. Jeden bod ubírám pouze za to, že člověk nejdříve musí hrát spoustu adventure kol, než se dostane k minihrám a jiným herním typům, což je škoda. A pak taky cena, což je smutný fakt, ale všechno se dá stáhnout...jinak, ne?

LINDA TEATIME

Krásný stereotyp?

14. června 2012 v 18:21 | Linda Teatime

Na téma týdne je pokaždé nějaký příšerně relativní pojem! (Dobře, čaj není relativní pojem, ale normálnost a teď krása?)
Ale je to rozhodně téma moc zajímavé, takže se do něj s chutí pustím. Než půjdeme do hloubky, měli bychom si udělat jasno v tom, kdo je to ten "Krásný člověk". Ale ono to vůbec není jednoduché. Krásné nejsou jen vysoké modrooké blondýnky s osově souměrným obličejem! Ač se to tolik nezdá, krása má dost co dočinění s krásou vnitřní. Ovšem zálěží na situaci.
MODELOVÁ SITUACE:
Jedete třeba v metru a proti vám stojí dvě dívky. První z nich je vysoká, štíhlá, modrooká, osově souměrná a já-nevím-co-ještě. Druhá je trošku "silnější" má na sobě vytahané tričko a vlasy má poněkud mastné.
Kdo je krásnější? Ale ne, počkat, zapoměla jsem na jednu důležitou věc. Blondýna se mračí a tváří se naštvaně a otráveně, kdyžto druhá dívka se usmívá od ucha k uchu.
Striktně vzato, krásnější je dívka první. Ovšem chtělo by se vám žít s ní celý život? (samozřejmě si situaci uzpůsobte vašemu pohlaví, chápu, že heterosecualním holkám by se nechtělo žít celý život ani s jednou dívkou ;)

Kdesi jsem snad slyšela, že když se muž rozhoduje pro "na jednu noc" na vnitřní krásu tolik nehledí, a blondýnku by považoval za jasnou volbu. Ovšem žít s ní celý život? To chce mít více než krásu. Nesmíme zapomínat na tyto dva faktory:

A) Velkou roli hraje tzv. "Kouzlo osobnosti"
B) Každý má jiný vkus.

Tudíž honba za dokonalou krásou mi smysl příliš nedává. Samozřejmě je důležité o sebe alespoň trošku pečovat, ale jak se říká, všeho s mírou. Krása zvenčí je vrtkává, kdežto vnitřní krása většinou zůstává.

VLIV INTERNETOVÝCH STRÁNEK NA TEENAGERSKÉ SEBEVĚDOMÍ A CHOVÁNÍ:
Vezmeme si třeba takovou krasna.nova.cz! Budiž, nic pro mě, ale zmíněna krásná nepatří k těm nejhorším stránkám. Avšak, všechno se dá špatně vyložit. Dá se skutečně krása hodnotit podle make-upu, oblečení a kabelek? Neříkám, že to nedělá hodně, ale pravá krása je ta přirozená. A přirozeně "krásných" lidí je málo. Ovšem co to znamená krása, když jsou protivné, zlé nebo mají prostě smůlu? A je krása (myslím tu vnější) skutečně hlavním faktorem v lásce? Nepřikládáme kráse moc velký význam, snad větší než skutečně má?
A je krásné, když mají všichni stejné oblečení? (V drtivé většině od New Yorkeru)?

MINIDISKUSE:
Na tohle téma nemám příliš vyhraněný názor, což se zřejmě podepsalo i na kvalitě článku. Ale co je pro mě opět důležité- diskuze!
1. Jaký je Váš názor na krásu? A na krasnou.cz?
2. Které holky se Vám líbí? O kterých holkách (případně i klucích) si pomyslíte, že jsou hezcí? Jak vypadají?
3. Je krása v umění splynout s davem nebo naopak v originalitě? Nebo snad v obojím?

Toť pro dnešek vše. Snad se vám článek alespoň trochu líbil ;)
Linda Teatime

Mezi ploty 2012

26. května 2012 v 19:57 | Linda Teatime
Divadelní a hudební festival Mezi ploty

Tramtadadá a tak dál! Dneska jsem byla už poněkolikáté na mém oblíbeném festivalu Mezi ploty. Máme to poměrně blízko z domu, bydlíme totiž v Čimicicích. Tento festival není tak úplně obyčejný, protože se koná v psychiatrické léčebně. Je tu vážně všechno: stánky se vším možným jídlem (já ochutnala langoš a palačinky), různé ručně vyráběné věcičky, batikovaná trička nějaké ručně šité hračky a různé dílničky a tak podobně. A pak taky samozřejmě bohatá hudebné a divadelní scéna. Letos bylo sice méně lidí než je běžné, ale zato program byl skvělý!
Koupila jsem si několik voo-doo panenek a jedno úžasné batikované tričko.
Většinou jsem s mámou, její kamarádkou a jejím synem procházeli systematicky stánky a občas jsme se zastavili na nějakou tu hudbu nebo na nějaké to divadlo. Všechno měli moc zajímavě udělané...
Teď ale trochu z jiného soudku, cena a fronta už tak příjemná není, to víte. Chvíli jsme si tam v tom vedru postáli ;)
Ale za ten úžasný program to určitě stálo! Další věc, co mě naštvala, byla, že do stánku české spořitelny s hrami a tak podobně pouštěli jen klienty č.s.! Ale máma si naštěstí pamatovala kód banky, i když si účet už zrušila, ha ha ha.
A nyní jeden bonus navíc, v jedné dilničce jsem si vyrobila placku s motivem orange-fox, fotka má sice špatnou kvalitu, ale placka je skvělá! Momentálně je už upíchnutá na mé tašce. ;)


A nakonec ještě voo-doo panáček, který teda na festivalu koupený není, ale nemohla jsem ho sem nedat:


Doufám, že tento článek pro vás nebyl příliš stupidní. :D Jsem holt přiopilá festivalovou atmosférou, buhahaha. Třeba napíšu zítra něco inteligentnějšího.
´Brou.

Poslední kontinent

29. dubna 2012 v 18:08 | Linda Teatime


TERRY PRATCHETT: POSLEDNÍ KONTINENT


Terry Pratchett: Viz 1. záznam

POSLEDNÍ KONTINENT:

Mrakoplaš, nešikovný mág a hrozný smolař se kvůli chybě ve výpočtu dostal na záhadný Poslední kontinent zvaný též jako XXXX. Tento kontinent je nehostinný a nepříznivý, protože- zkrátka a dobře- ještě není hotový. Pan Pratchett ho zřejmě, i když to na začátku zapírá, psal podle Austrálie, v knize se totiž objevuje mnoho narážek.
Mrakoplašovi se zjeví záhadný klokan, který mu vysvětlí, že jsou tu veliké zmatky z časem, a že musí zachránit XXXX, protože už ho vlastně zachránil. Mrakoplaš se samozřejmě rozhodne utéct, jak je jeho dobrým zvykem, ale bohužel se mu to úplně nepodaří. Po překonání mnohých překážek stejně poslední kontinent zachrání, a ironií osudu je, že ho budou navíc obyvatelé posledního kontinentu považovat za hrdinu.
Současně s Mrakoplašovým příběhem se odehrává příběh ostatních mágů, kteří pomocí jakéhosi okna vstoupí na malý tropický ostrůvek, kde následně "ztroskotají", protože okno do jejich dimenze prostě zmizí. V čele s Arcikancléřem Neviditelné univerzity (což je taková škola pro mágy) se vydají prozkoumat ostrov, rozlousknou mnohá tajemství a dokonce si promluví s místním bohem…

POSTAVY:

Mrakoplaš: Mág a velký strašpytel, jehož životním krédem je "Kdo uteče vyhraje". Už mnohokrát se podíval do tváře smrti, vlastně zeměplošskému Smrťovi, kterého neustále udivuje svou schopností přežít. Mrakoplaš je vlastně takovou figurkou bohů, kteří hrají na Zeměploše hru. Za něj "hraje" jedna z nejmocnějších bohyň- Dáma- ale jelikož podvádí, vypadá to, že Mrakoplaš zřejmě nikdy neumře. Žije na Neviditelné univerzitě kde je profesorem krutého a neobvyklého zeměpisu, nicméně nemá a dokonce ani nesmí mít žádné žáky. Jeho jediným přítelem je zřejmě lidoop, kterému všichni na univerzitě říkají "Knihovník", protože s ním dlouhá léta pracoval.

Rozšafín Ctibum: Jeden z mágů Neviditelné Univerzity který se však velmi liší od ostatních obézních a rádoby vtipných staříků. Především je až nebezpečně inteligentní. To on vynalezl Hex, což je přístroj podobný počítači, až na to, že ho v chodu udržuje malá mravenčí farma. A co je ještě podstatné- on jediný skutečně rozumí magii. Není tak ambiciózní jako ostatní mágové, a proto si nebrousí zuby na vyšší místa- ty radši přenechá ostatním a v klidu pracuje. Bohužel jeho nadřízený, výše uvedený Arcikancléř Výsměšek, nerozumí skoro ničemu, co mu pan Ctibum vykládá, naopak má trochu selský rozum a někdy dělá z Rozšafína hlupáka, takže i pohár jeho svaté trpělivosti občas přeteče.

Paní Vidláková: Hlavní kuchařka na Neviditelné univerzitě, která působí milým dojmem, ale na ostatní děvčata v kuchyni je velmi přísná. Omylem se dostala spolu se skupinou mágů na tropický ostrov když prolezla "oknem" které se následně zavřelo. Všichni mágové si ji velmi cenní, protože je pro ně velkou záhadou jak si třeba ustlat postel, o přípravě jídla ani nemluvě. Všichni mágové (až na Rozšafína) se na ni snaží udělat dojem, dokonce se hádají, kdo je na řadě aby jí udělal koktejl. To ovšem bylo na ostrově, jak to probíhá na univerzitě to nevím.



MÉ HODNOCENÍ: Kniha mi připadala velmi zajímavá a vtipná, jako vlastně všechny knížky s Mrakoplašem. Chvílemi se autor, jako to dělá u spousta jiných svých publikací, zamýšlel nad náboženskou tématikou, konkrétně pak o vytváření světa. Tomuto dílu bych vytkla snad asi jen přílišné přeskakování- chvíli člověk čte o tom, jak hlavnímu hrdinovi hrozí smrtelné nebezpečí a na jednou kniha pokračuje tím, jak jeden mág popisuje, co se mu nelíbí na jiném mágovi. To často působí rušivým dojmem, ale jako věrná čtenářka Terryho Pratchetta jsem si na to musela zvyknout.

Myš-maš

13. února 2012 v 21:09 | Linda Teatime
Hrubka v nadpisu záměrná ;)
Zamyslela jsem se, o čem asi může být ten článek. Dlouho jsem o tom přemýšlela, a přitom byla odpověď strašně jednoduchá. O tom co mě zrovna žere, o tom o čem zrovna přemýšlím. A možná se mi povede mé zmatené myšlenky nějak ucelit.
Dost jsem přemýšlela o tom, čemu bych se vlastně měla věnovat ve svém volném čase. Všude vídám příběhy o lidech co znali svůj sen, šli za ním, a splnil se jim. Krásné, ne? O tom jaký je můj sen jsem přemýšlela asi deset sekund. Problém je donutit se k tomu. Není to vždycky jednoduché. Být spisovatelkou. Romantické, ne? Krásné klišé. Jak naivní. Ale kupodivu, stejně tak jako je nejjednodušší řešení je nejefektivnější, stejně tak je naivní úváha ta správná. Mohli by ste se mnou nesouhlasit, ale to bychom se tu mohli hádat večně. Vždycky mám v záloze spoustu odpovědí. Takže jsem prostě jen chtěla říct o mém projektu kdy tu alespoň jedenkrát do týdne bude jakýsi literární útvar, a to s vyjímků "ordinary" článků.

Někdy celý svůj život vidím jako dost pitomou knížku kterou čtu, nebo film na který se divám. Jako by se to ani nedělo mě. Zvláště v těch bizardních situacích kdy člověk neví kde je nahoře a kde dole, v těch situacích jako vystřižených z nějakého pitoméhp Hollywoodského trháku, který napsal párek ožralých scénáristů, aby zparodovali své neoblíbené frašky. Haha. Tohle jsem ukradla z Metra, myslím. Psal to nějaký filmový kritik, a děsně se mi to zalíbilo. Bylo to tak hnusné... Tenhle odstavec začal jako úvaha, a tak taky skončí. "Mám já tohle zapotřebí?"

Někdy mám pocit, že čím více článků pišu, tím víc zijšťuji, že se vlastně vůbec neznám. Což je divné, protože já jsem já. Ale tomuhle tématu se snad budu věnovat někdy jindy. Tak tedy. Poslední dobou si připadám, že jsem vážně nemožně hodná. Vždycky mě hrozně přitahovali záporáci, tak proč? Ne že bych neuměla odporovat, to říct nechci. Umím říct "NE" i když na "N" se někdy zadrhnu. Ne to byl vtip. Ale když někdo potřebuje pomoct, většinou mu vyhovím, a když mě někdo štve, vždycky to beru z jeho pohledu. Možná je to podle vás dobrá vlastnost. Vyvedu vás z omylu. NENÍ. Je to jedna z nejhorších průprav do života. Nedokážu se na nikoho zlobit dlouho. S hrůzou zijšťuji, co si někteří mí spolužáci, byť vypadali jako diplomati, ve skutečnosti myslí. Chápu je. Ale já nejsem diplomat jen z venku. Mám to asi v krvi. Jsem asi sama. Předtím jsem s tím problém neměla, a úplně klidně jsem někoho mohla nenávidět. Teď je to jinak. Já chci svou nenávist zpátky... No skvělý. Poznámka: Musím se na kohokoli, klidně i bezdůvodně hrozně naštvat. To bychom měli. Teď k té příjemnější části. Vy už asi tušíte, že teď je na řadě úžasné a jedinečné...

ςMUZIKAς Beru máminy interprety podle abecedy, takže právě poslozchám 2 brothers on the 4th floor. Starý, já vím. A co?

Z toho výrazu nemůžu :D Poslechněte si to, pro mě za mě. Nemusím se stydět za to co poslouchám. Vždyť- co bude "moderní" příště? Vřískající kočka přivřená do dveří? Nikdy nevíte.

φ KNIHY φ Někde jsem to viděla a celkem se mi ten způsob zalíbil. Takže co jsem četla?

Zní trochu dětinsky, ale je to úžasná knížka. Četla jsem všechny díly a můžu to číst znovu a znovu. Je to čtivé a zábavné. Miluji ty šílené pasáže. Jedna z mála knížek určených pro holky co se dá číst.

Prostě a jednoduše skvělé. Nikdy jsem nebyla fanda steampunku nebo tak něco, ale tahle knížka mě donutila na něj změnit pohled. Že to nejsou jen složité popisy podivných vynálezů... Navíc správně sympaticky nesympatická hrdinka, skvělá zápletka a dobrodružství na každé stránce. Vřele doporučuji všem.

Humroné a zárověň fylozofické. Něco podobného byste od pana Pratchetta asi čekali. Přesto mě tahle knížka ale příjemě překvapila. Sympatičtí hrdinové, úžasná satira a zároveň jakýsi pohled na život. A samozřejmě Crowley! ^_^

Tohle sice není původné obálka, ale vydaní co jsem četla bylo dost staré, tak jsem ho nesehnala. Je to jakási metafora a politická satira. Je to kraťoulinká povídka, a čtení rychle odsýpá. V podstatě jde o to, že si zvířata založí vlastní farmu s jakousi idilou, a vymkne se jim to z rukou. Půjčila mi ji babička. Je to parodie na socialismus, ale babička má pravdu, že by se hodila na každý režim...

Knížka hororových příběhů které jsou součástí velkého příběhu. Musím přiznat, že někdy jsem se docela potila. Dostali jsme ji k jedné soutěži, ale o tom někdy jindy. Knížka je rozhodně originální, a jsem ráda, že jsme ji dostali. Celý text zdobí velmi povedené ilustrace. Méně dobrou zprávou je, že si o ni musíme víst deník, což se mi faaakt nechce.
Zatím vše, vaše
LINDA TEATIME

*Because of his eye!

29. ledna 2012 v 10:58 | *Ona


Píšu trošičku s křížkem po funuse, co? No, vždyť je to fuk. Hlavně že se snažím o kvalitní články... Ironie jak prase. Zkusila jsem prográmek co mi za pár minut udělá z videa animace, protože mi to přišlo, cool, a sem se to prostě hodí. A samozřejmě je to vysoce originální. Neodvažujte se o tom pochybovat. Pomalu se blíží moje první vysvědčení na střední škole, které dopadlo přes všechna varování poměrně dobře (dvě nebo jedna dvojka) Jedna ze zemáku, který je opravdu příšerný, a prostě se do hodnocení nedá počítat, a pak z matiky, kde mi pořád unikaly důležité jedničky o jeden bod. Když se mi to stalo takhle už třikrát, říkala jsem si, jestli celý život není jen nějaký trapný sitcom s opravdu ubohou zápletkou, a lidi, ono to tak docela vypadá. Podařilo se mi smazat si Minecraft a byla jsem zabanovaná na serveru, kde jsem hrála sotva pět minut, tak jsem si řekla, že je to asi znamení osudu a rozhodla jsem se, že minecraft přestanu hrát. To je dobrá zpráva jednak pro moje rodiče, ale hlavně pro Vás, protože budu teď psát častěji. Tedy doufám samozřejmě. Poslední dobou zišťuji, že jsem čím dál tím větší knihomol, proto jsem se rozhodla založit rubriku "*Čte". Zatím s tím moc daleko nejsem, ale napadlo mě něco velkolepého... Věnujte zvýšenou pozornost slovům "napadlo" a "velkolepého" Aneb kupte si tlusté úvozovky od Horsta Fuxe. No jistě. (Soukromý humor dělá z lidí blbce. Bůh mu žehnej!)

"Komu se to nelíbí má vážně smůlu protože jsem se s tím dělala skoro čtvrt hodiny!"
- Zneuznaný umělec

Che che che. To bychom měli takové motto na začátek, a teď bych vám ráda ukázala, jak si "Lindino Kulturní Okénko" budu představovat. Mimochodem se to úplně vymyká pravidlům psaní velkých a malých písmen pozn. red.
KNIHY: Nejdříve bych vám ráda něco řekla o vážně zajímavé knížce co teď čtu (respektivě co jsem teď dočetla). Jmenuje se Smrtelné stroje, je to něco ve stylu steampunku a velmi mě zaujala. Tak například tím, že Londýn byl v této knize přestavěn na mobilní město a teď pronásleduje malá městečka a rozkládá je na součástky. A dalším plus je, že jsou tam cechy. ;) Je to vážně moc dobrodružná a zajímavá kniha, a Philip Reeve jich má ještě spoustu, tak se po nich v knihovně poohlédnu.
FILMY/PŘEDSTAVENÍ: V této rubrice jsem se rozhodla napsat o dvou věcech. První věcí je, že jsme s mámou byly na představení Stráže! Stráže! V divadle Radar. Moje máma ho viděla ještě předtím, než jsem začala číst Zeměplochu, a když mi o něm řekla, hrozně jsem si přála toto představení vidět. Radar není žádné velké divadlo, ale měli to velmi hezky zpracované a Pratchettův vtip se jim povedlo zachovat. Hodně se mi líbilo originální zpracování draka. (Kdo čte Zeměplochu, ví o čem mluvím...) Dvě scénky mě hodně překvapili roztomilým zpracováním. První: Hlídka stála na střeše budovy a na draka se koukala zezhora, takže byl maličký, a lidi dole byli jaké si posunovací loutky. "Ať žije král!" "ať žije drak!" :D Druhá: Vetinari byl ve vězení, a místo krys ho obsluhovali pavouci, které měli herci navlečené na rukou. A další plus: Vetinari byl vážně úžasný. A Karotka taky, hlavně měl pořád suspenzor nandaný na kalhotách. :D
Druhou věcí je film, konkrétně Die Welle (Kašlu na německý pravopis) Neboli česky vlna. Byl to vážně zajímav film o tom, že jeden učitel na německé škole chtěl vyzkoušet, jestli by ještě fungovala autokracie (samovláda/diktatura) Tak si na projektovém týdnu založil skupinu Die Welle. Začalo to tím, že si všichni oblékali bílé košile, ale postupně to gradovalo a gradovalo (LoL, není děsně kůl používat cizí škola? Vím, že je!) až si náš učitel uvědomil, jak daleko to došlo, a tak všechny zavolal do auly, a chvíli vykládal něco o vládě a o tom, jak ji chtějí svrhnout, a když jeden kluk řekl, že to došlo moc daleko, tak se ptal die welle co udělají se zrádcem. Najednou změnil tón hlasu, a vysvětlil jak daleko to došlo, a že to chtěl vyzkouzšet. Řekl také že Die Welle rozpouští. Všichni to pochopili, ale jeden kluk, pro kterého byla vlna vším, a který jinak neměl žádné kamarády ani komunitu vytáhl pistoli, postřelil jednoho člena skupiny a pak spáchal sebevraždu a učitele odvedla policie. Pokud stojíte o lepší převyprávění, najdete si ho na ČSFD, protože se nijak zvlášť nesnažím vám to osvětlit. Tak bych ukončila i toto kulturní okénko a s přáním hezkého dne se s vámi loučím i já. Jo, a komentáře by mě potěšily.

*Prázdninový

2. července 2011 v 13:52 | *Ona


Teď člověk neví co si má myslet. Má se těšit z toho, že začaly dlouho, dlouho očekávané prázdniny, nebo má dnem i nocí brečet, že svoje spolužáky možná už nikdy neuvidí? Odsuďte mě, ale já se přikláním k první možnosti. Možná proto, že jsem v duši stále ta stará optimistka, možná proto, že můj mozek to chápe jen jako další prázdniny. Ne jako ty "poslední".
Od našeho třídního (bývalého třídního? Ne, to prostě nepochopím.) jsme dostávali certifikát, že nám oficiálně končí dětství. Tomu se říká smysl pro humor. Deváťáci šli po schodech v zástupu a my jsme s kamarádkou (Bývalou kamarádkou?!) pokřikovali po těch, co nešli se spolužákem opačného pohlaví, že jsou to teplouši. :D Jsme (Byly jsme?!) nenapravitelné. Bohužel to přes tu všechnu směsici zvuků nebylo vůbec slyšet. Se všemi jsem se rozloučila, s Ondrou dokonce šťouchací válkou. Plánuju že bych v září do školy zašla, jednak proto, že mi škola jednak dluží peníze a jednak mi dluží certifikát, ale jinak je to samozřejmě čistě srdeční záležitost. Zajímalo by mě, kdy mi konečně dojde, že nic nebude jako dřív. (Až mi to dojde tak napíšu, sledujte journal v menu!)
Jinak jsem čím dál tím víc na nervy ze stěhování. Teď jsem sice na prázdninách, ale stejně je to horor. Jedna pohroma za druhou. Chudák máma bude muset napravovat škody způsobené stěhováním od přízemí až do páteho patra :( A můj pokoj je výrazně menší. Sice je ten byt jinak větší, ale... naštěstí to zatím vypadá docela dobře.
Dostala jsem hroznou chuť mrknout se na lynxlynxandu. Četla jsem si všech 48 článků, které jsem za leden stihl napsat (WTF? Teď jich napíšu tak desetkrát méně!) a musím říct, že jsem se musela smát. Jen se klidně taky podívejte. Ale to úplně nejabsurdnější je, že za chvíli se budu smát třeba i tomuhle článku. No, dost přemýšlení o absurditách.
Jinak stav naprosté deprese zmizel spolu s prvním prázdninovým dnem, jak se taky dalo čekat, že?
Mám ještě takové malé dilema. Mám přednastavit alespoň nějaké články? Vím, že je to divné, ale když budu tři týdny pryč...? Právě po prázdninách totiž skončila lynxlynxanda. A já nechci aby tenhle blog skončil... A už vůbec ne kvůli návštěvnosti, jak tomu bylo minule, i když jsem vymýšlela tisíc jiných důvodů... Musíte mi holt odpustit, že ze sebe nebudu chrlit články jako sopka ;)
PS: Neví někdo jak se na blog vkláda hudba z youtube? Ale ne jako video, ale taková ta lišta? Děkuji moc za odpověď ;)
PPS: Hlasujte (ale ne pro Onu v úžasném SOMB) ale v mé anketce. :D :D Jedna možnost je tam speciálně pro mě a Karkar, hádejte která :3 No jo, ACE OF BASE 4EVER!

*Fotoreportáž II.

14. června 2011 v 14:38 | *Ona
Máme tu další díl fotoreportáže, tentokrát uvidíte jak to vypadá na zastávce právnická fakulta, kočku na skateboardu (fingerboardu) a plyšovou oveec! Všechny fotky jsou foceny z mobilu a jsou to fotky cca. za poslední měsíc.



Naše drahá zastávka <3 Nechci se nijak chlubit, ale ten strhlý plakát je dílo mě a mé kamarádky! Ta šedivá budova přes silnici je Právnická Fakulta.



Ženská co pije nebo fotí. Už nevím. Tu jsem ale fotit samozřejmě nechtěla. Vidíte kousek staré zničené skleněné zdi bývalého kasína. (Teď je z toho zeď ilegálního výlepu :D) Jinak Ta budovu vzadu to je hotel Intercontinental, často přezdívaný "Interkonťák"



Co je to na té zahrádce? Možná mrtvola, kdo ví. Foceno na Kobylisích, z okýnka autobusu, proto ty odlesky...


Naprosto úžasně krutopřísná kočička na skateboardu. (Fingerboardu) Kočka je z LPS, nezbírám, tuhle mám jen náhodou a fingerboard je reklamní z ABC. Fotila jsem když jsem byla nemocná ^_^



Moje úžasná, světová, plyšová ovečkaa! Je úplně parádní <3 Hrozně se mi líbí. Je naaranžovaná na okenním parapetu, aby to vypadalo dobře... Ach, jsem tak nechutně ovcofilní...


Já. Fotily jsme se jen tak s kamarádkou na Cambridge testech při hudbě. Jsem ta vpravo. Ten pohled se mi hrozně líbil, tahle fotka je ze všech nejlepší. Fotila ji ale kamarádka. Je udělaná takovým speciálním starodávným efektem...

To by bylo pro dnešek všechno vážení, dobrou noc...

*Lidé a věci v mém bezprostředním okolí

22. března 2011 v 18:37 | *Ona



Ha. Je tu první fotoreportáž. Založila jsem si pro ni zvláštní fotku ve svém telefonu! No, je to foceno mobilem, takže kvlatita nic moc. Spíše aby jste si to dokázali představit :D Jinak na výtvarce to bylo dneska opravdu super. Kreslili jsme pastelem lebky. A přišli jsme na to, že nejlepší zbraní je...svíčko-aquila aqualinea-rýžomet! Ha. A taky že jsme jeden sestrojili! No nic, tady jsou slíbené fotky. Jinak je tu nový jarní design, ale je to jen náčrt... ty kytky určitě vyměním za lepší!

Verča, Andy a Kačka na lavičce. Černobílý efekt. Foceno na dramaťáku.
Týna s okem v puse. Znovu černobílý efekt.



Llama! Foceno v zoo. Jako naschvál se ke mě všechny ty potvory obrátily zády.


Já. To by jste nepoznali, co? Se speciálním efektem, samozřejmě.


Pan Flaška. Byla nuda o přestávce, tak jsem si kreslila po lahvi.


Tak tohle mám doma na lampě. Já mám hned po llamách a liškách hrozně ráda prasata!

Eh tak to je vše přátelé. Dneska hodně krátce, já vím, ale tlačí mě čas. Alespoň jsem vám odkryla některé své úchylky a část třídy. Mimochodem, jsem hrozně ráda, že jsem i přes veškerou svou lenost jsem ty fotky dala.


*Národní technické muzeum

26. února 2011 v 17:09 | *Ona
Nedávno bylo otevřeno národní technické muzeum. Po dvou letech rekonstrukce. Byla jsem na něj docela zvědavá, a tak jsem se rozhodla, že se tam vypravím... K muzeu jsme zvolili cestu přes letnou. Míjeli jsme gymnázium nad štolou (kam se hlásí asi tak polovina naší třídy) a jiné muzeum (hospodářské? Nevím). Vchod do muzea jsme poznali hned- a to proto, že se k němu táhla fronta až od parkoviště.. Naštěstí jsme se dostali na řadu relativně rychle. Hned jsme se nedočkavě vydali k první expozici- fotografické výstavě. Stěny byly černé, a všude kolem spoustu vitrín s fotoaparáty (i když bych o některých přístrojích rozhodně neřekla, že vypadá jako foťák), staré fotky, a vysvětlivky, kde psali o různých technikách. Nejvíce mě zaujala část, kde byl starý fotoaparát namířen na nějakou sochu, a mohla jsi si volit světlo. Dole byl naaranžované "ateliér". Vyšli jsme zpět do hlavní části, a vydali se do dveří s nápisem "výstava" (heh). Bylo tam všechno možné, od obleku pro pilota až po starou televizi (táta mi zdůrazňoval, že ji měl na chalupě). Opět mě nejvíce zaujal "koutek" kde byla taková točící plocha, černá díra a ježek v kleci. Hned jak jsme vyšli napadlo mě "doprava směrem k expozici doprava". A to tedy byla expozice, s velkým E. Zabírala tři (nebo čtyři) patra. Mezi nimi, ale nebyly střechy. V nultém patře měli stará auta, hasičská auta a vlaky. Některé kousky byli opravdu zajímavé, třeba prezidentova limuzína (spz: 0007) :D Nebo vlak Františka Josefa I. (Možno nahlédnout i dovnitř). První patro potom bylo věnováno motorkám. Ty první připomínali spíše kola, než motorky, ale bylo to hezké. Ve druhém patře jsme měli možnost shlédnout letadla (+ balón a vrtulník jako bonus) mnoho letadel bylo vážně podivných... mimo jiné ve vitrínách měli vrtule, šrouby...) a v posledním patře pak byli lodě (bohužel pouze modely) a kola. (Takové ty s tím obřím předním kolem, nechápu jak na nich mohli jezdit, ale dobře). Výstava byla opravdu velká, ale ani jsem se nenudila. Pokračovali jsme nahoru do expozice knihtisk (heh, ten nápis, ten byl dobrý!). První jsme museli projít knižním labyrintem. Kromě pár "vytištěných" starých textů tam byl například stroj, který ukázal, jak tisk fungoval, a nebo přístroj, který z obyčejné fotku udělal "news print". U toho jsme se docela pobavili. O patro výš byla astronomie. Všude byla tma, a jen neonová časová osa svítila už z dálky. Všude kolem bylo spousta malých televizorů, vitrín, hodin, kalkulaček a já nevím čeho ještě... všechny hlasy a tikot se slévaly v jedno. V kombinaci ze tmou to tam bylo opravdu zajímavé... v posledním patře byla krásná fontána a vedle cedulka "nepít" :D Na výstavu "Stavebnictví a design" jsem se těšila nejvíc. Měli tam modely domů, vill, Kotvy, národního divadla… výsledky různých soutěží o nejhezčí budovu…interiéry a taky krásný výhled na letnou!
Sečteno podtrženo, muzeum se mi moc líbilo, klidně bych tam šla znovu…
*Ona

*Sedmikráska

21. února 2011 v 15:48 | *Ona
Daisy

Roztomilá? Možná. Povedená? Ne. 
Vlastně, líbí se mi vlasy. A stínování, je takové... pěkné.
Sedmikrásky a možná i tričko by šlo. Ovšem punčocháče, boty, sukně a anatomie... Mělo to být chibi. Má malou hlavu na chibi a velkou hlavu na normálního člověka. Nevadí. Když se na ní podívám jako celek tak ji možná i odpustím. Přemýšlím, proč vlastně kreslím bez obrysů. Líbí se mi to víc. Nevím proč... v poslední době jsem neuvěřitelně unavená. Při životě mě drží jen nejdražší A.O.B (Ace.of.Base, pokud by někdo nevěděl...) 
A taky se pokusím vám přiblížit knížku, co teď čtu. Jmenuje se ptačí srdce. Je neuvěřitelně brutální. Ale ne jako většina těch filmů, kde brutalita znamená jen bezduché zabíjení. Je to tak nechutné... ty detaily... skoro horší, než kdybych to viděla. Takže... *mne si ruce* hlavním hrdinou je mladá červenka Kirrick. Žije ve světě ovládaném strakami, které vraždí všechny ostatní ptačí druhy. Vzhledem k tomu, že jsem teprve na začátku vám víc asi nepovím, takže z toho nic nemáte, ale z mých článků většinou nic nemáte, což teprve když jsem takhle unavená. No... v poslední době jsem si oblíbila jeden komix. Ch! [link]
Je naprosto skvělý. Vlastně mě k němu přivedla kamarádka z výtvarky. (A zítra na výtvarce kresíme komiks... co si myslíte, že budeme kreslit? :3)
Achjo. Jsem nemožná. Vážně.
Jsem ráda, že jsem napsala alespoň tohle. Sice je to blbost, ale mě baví psát...a chi psát... donekonečna! No, tak asi ne.

ona

*RAWR!

17. ledna 2011 v 16:03 | *Ona
of

Začátek článků je vždy dost složité vymyslet, zvláště když jsou do rubriky čmuchá, kde jich je podezřele málo. Začneme třeba školou. Písemky dopadly dobře. Jsem v páté třídě, a mám samé jedničky. I přesto je atmosféra u čtení výsledků naprosto hrozná. "Teď budu" ne. "Teď budu" ne. Z jedniček se přešlo ke dvojkám, a já stále neměla známku. Nakonec jsme zjistili, že u mé písemky stále nebyly sečteny body... co mě, ale ještě čeká jsou písemky z jazyka anglického. Budu se muset na s paměť učit třetí tvar sloves... ten mě zabíjí. Taky by se tu, s laskavým svolením jistého organického odpadu (které jsem ještě neobdržela) měl objevit komiks ještě tento týden. A teď jsem dostala nutkání napsat něco o kritice, o té kterou já přijímám, a naopak o té, co ignoruji. Co by měla obsahovat taková kritika?
Chyby aneb co se vám nelíbí (pokud tam nějaké jsou, a u mých obrázků nehrozí, aby nebyly) a je velmi důležité uvést důvod. Například "je to hnusný" není kritika, ale názor hodný blbce.
Klady aneb co se vám líbí (může se vám celý obrázek hnusit, ale pokud jen kritizujete, není to úplně kritika) Co se zlepšilo z minula (podle mého názoru důležité) a Co potřebuje zlepšit (ohromně důležité. Bez toho není kritika kritikou) 
Jako kritiku beru například: "Nelíbí se mi šmouhy kolem a divný obrys. Má ovšem povedený výraz. Z minula se zlepšilo stínování, ale příště si dávej větší pozor na anatomii"
Ostatní kritiky (pokud nejsou sprosté) by nebylo fér mazat, stačí je prostě ignorovat. Některé rady z kritik jsou opravdu důležité. Toť snad vše. Snad ještě- kritika je otevřená. Klidně to celé znemožněte, stejně jsem to kreslila hodně dávno, a už dávno se mi to nelíbí...
PS: Samozřejmě, že pouze záporná, ale přínosná kritika je taky kritikou, ale autora už tolik nenabádá k tomu se zlepšit, nemyslíte? 

*Sladké melouny

13. ledna 2011 v 16:04 | *Ona
kawai_melons

Melouny. Sladké melouny. Jak paradoxní v dobách tak hořkých... tak zlé to zase není. Spíše šílené, tak by se dal hezky shrnout poslední týden...
Hlavně dnešek. Nevím jak na to přišli. Musela jsem být rudá až za ušima. Ne, že by mě to netěšilo... no, přece jenom, můj pověstný "rap" za a) jistého zvířete by se mohl dotknout... b) před celou třídou a novou učitelkou na hudebku...
Teď zdánlivě trochu odbočím, ale ve skutečnosti vůbec. Máte tzn. OC? Mám asi jen tři, čtyři, ale hlavně Foxeretta Fox je mi nejblíže. Pak asi víte jaké je vidět někoho navlas podobného. Né, vážně. Je to divný. Mimochodem mám zprávu, která zřejmě (doufejme) všechny potěší. (Samozřejmě nemluvím o těch rádoby kriticích, ti ať radši ani dál nečtou...) Bylo mi líto nikde neuplatnit chudinku Foxie, a tak jsem včera, když jsem neměla co dělat, začala kreslit výše zmíněný komiks. Už chápu ty, kdo ho kreslí. Dá to hroznou práci, a to není nic moc... Vlastně jsem nad tím seděla dvě hodiny... a poslouchala u toho audio. Jen na jedno políčko jsem hrdá... nechte se překvapit. PS: Vadí mi, že přes manga oko se už blbě kreslí brýle. A nakonec snad k melounkům, ne? Líbí se mi? Ale víte co, proč jednou nebýt sebekritická... jednou. Ale ty melouny se mi fakt líbí! Až na obrys, ale se zlomenou rukou se nekrouží úplně nejlíp, chápejte. Co se mi líbí? Rádoby stínování, očka, pozadí...
A nelíbí? Pusinky, nápis... nechtěla jsem tu mít pořád Foxie. Tak tu máte melounky. Kawai! :3
EDIT: Kritika* je otevřená! 
*Kritikou je myšlena kritika.

*ONA

*Gummy bears

16. prosince 2010 v 15:48 | *Ona
foxie

Dneska měla narozeniny moje nejlepší kamarádka. To se musí nějak oslavit. Takže, recept, jak pomocí tužky, gumídků a papíru udělat skvělé narozeninové přání. Samozřejmě naaranžujte také nějaký ten dárek!
S pomocí gumídků vytvořte nápis "Happy" pokud vám zbudou gumídci dotvořte nápis "B-day" v mém případě už, ale gumídci nezbyli. Proto jsem pověřila ubohou náhodou vedle postávající spolužačku, aby na kus papíru napsala požadované "b-day" a věřte nebo ne, napodruhé se ji to povedlo!
Poté jsem do lavice vložila dárek. Po mé otázce: "Má ještě někdo pro Lucku dárek?" všichni zdvořile tvrdili, že ho zítra přinesou. Jen jestli...! Lucčiny narozeniny tedy vyšly podle (mého) plánu. Nejinak je to s odpoledními aktivitami. Miluji vánoční párty! Byla tam žranice.. pořádná. Hráli jsme "židličky" a dopadlo to tak, že všichni se polomrtví váleli po zemi. Je to prostě agresivní hra! 
K ilustraci. Snažila jsem se Fox nakreslit v podobném stylu jako Dana. Dan se, ale dle mého názoru povedl více. Nekoukejte se na: Anatomii, ruce. Spíše se zaměřte na.. obličej stínování vlasů. Nesnáším její ruce! >_<
A teď ještě k blížícím se svátkům Vánočním. Přála jsem si nový mobil a (asi) se mi to vyplní. Přála jsem si toho víc. Ovšem většina přání je tak neuvěřitelně sobecká, že je sem asi nebudu psát. O hudebce zpíváme čím dál horší.. písničky? (pokud se tomu tak dá říkat) "Je prosinec.. a vrabec prosí, mějte klid v duši...a listonoši nosí klapky, na promrzlé uši..." To se, s prominutím NEDÁ POSLOUCHAT! Začala jsem se u toho dávit smíchy, a málem jsem dostala poznámku...
Tak asi tak. 
*Ona

*Sólo pro prostěradla

22. října 2010 v 17:35 | *Ona
baroko baroko, to je pastva pro oko.

A je tu několik novinek..
Vrátila jsem se ze školy v přírodě. Výhodou je spousta fotek na třídním webu. Tohle mělo býti barokním obrazem. Obzvláště barokní jsou ty ručníky na hlavě. Vypadá to spíše jako fotka na téma "po večer v hospodě", ale budiž. Jsem ta vlevo vespod. Nenechte se zmást- nemám šaty- to je prostěradlo a triko na ramínka. Na holčinu vedle mě na Elišku- dolehla narážka, že kouká jako zfetovaná. Myslím, že je z nás ještě nejnormálnější. Vzadu uprostřed je moje nejlepší kamarádka, která se tváří, jako kdyby patřila do úplně jiné fotky. Do obrazu s názvem "Komtesa z lesa".. jak úchylné. Do jaké třídy by jste si tipli, že chodím, soudívajíc dle holčiny vlevo vzadu..? 
Nejvyšší holka z naší třídy. A nyní bych si dovolila krátký útržek (co to povídám) prostě deník prvního dne.
Konečně nastal den DÉ.
Všichni se shromáždili před autobusem. Rodiče si oddechli a děti zamáčkly slzu v oku. Ozval se zvuk motoru a autobus vyrazil. Chvíli jsme projížděli ulicemi Prahy, než jsme vyjeli na dálnici. U pumpy byla "povinná" zastávka na záchod., někteří kupovali jídlo, pití, či dokonce časopisy. Nakonec jsme se, ale ve zdraví dostali do Janova. Nastalo rozdělování pokojů, podmínky, připomínky, základní pravidla… Když jsme vešli dovnitř, věděli jsme v podstatě všechno. Měli jsme půl hodiny na převlečení, kterou většina využila jako pauzu na vybalování. Venku je psí počasí. Venku jsme se v podstatě rozdělili na tři skupiny: Horlivé fanoušky fotbalu, skupinku dětí která upravovala potůček k obrazu svému, a skupinu dětí, které se nezamlouvalo patřit ani do jedné z výše uvedených skupin, a ze které se později stal Dámský Debatní Kroužek. Všechny tyto skupiny (bohužel) byli rozpuštěny, aby zkulturnili své nově přidělené pokoje. Všichni horlivě uklízeli, aby měli dobrý start do velké hry. Která byla vysvětlena večer. Došlo i na dotazy, z čehož některé byli k věci, jiné už méně, ale co jsme se chtěli dozvědět jsme se dozvěděli. Potom jsme se odebrali na své pokoje,abychom měli sílu do dalšího dne…
Za případné chyby se omlouvám. Totiž.. proč bych se omlouvala? Za všechno může word!
Druhá dobrá zpráva dne je, že umím udělat obrázky bez pozadí! (Tady se vám jeví jako bez pozadí všechny, protože je stránka bílá, ale třeba na DA tomu tak není)
A třetí, naprosto Nesrovnatelná z předchozími zprávami.. ACE.OF.BASE vydávají nové album The Golden Ratio (Zlatý poměr) na webu je z něj volně k poslouchání pecka all for you. Sestava se změnila, ale dobré písničky zůstaly. Moc se těším až si poslechnu další...

*Sním či bdím?

19. září 2010 v 10:37 | *Ona
italian

Slovo sen má dva významy. Sen o rodině, kariéře.. a pak ta divná, úžasná smršť co se vám v noci zdává.
Životní sen:
Téměř každý člověk má svůj životní sen.
Já bych chtěla být spisovatelkou, nebo novinářkou. Úspěšnou, samosebou.Chtěla bych se dostat na Gympl, úspěšně proklouznout vysokou.. a taky bych chtěla na výměný pobyt do Anglie. Mé sny mě pak možnoá zavedou i na nějakou tu prestižnější školu v zahraničí.. a, málem bych zapoměla, budu chovat draka. (Jak jste si všimli, nejsem vůbec skromná)
Snění:
Naprosto šílený absurdní pojem. Říká se, že beze snů bychom se zbláznily. Moje teorie zní: Ve snu jsme blázni, a o to méně v realitě. Zdál se mi sen o mém plyšákovi. O holce, která se proměnila v měsíc, Když jezdila na kole. Zdálo se mi o tom, že mě honí zloděj v nekonečném domě. Že mě honí úchyl na lyžích, co uřezává lidem paty, že ve škole jsou závody na kajaku.., že piju pivo...a, ten nejlepší sen, že létám. Létám ulicemi, snáším se výýš, a nííž.. plachtím vzduchem noční Prahou, vše vidím objektivně a z výšky..
Význam snů:
Na poselství snů věřím, ale na snáře ne.
Absurdní? Vůbec. Pro každého věc ve snu znamená něco jiného. Kdyby se můj sen o pivu zdál nějakému pětačtyřicetiletému chlapovi, přišlo by mu to normální. Ale pro mě to bylo tajemné, záhadné..a hlavně zakázané. Později jsem si vyhledala ve snáři (jen tak pro zábavu) slovo "pivo" a tam byla pohoda.. no. Každý sen má poselství. Pár už jsem jich rozlouskla.. některé mé sny předpovídají bzdnoucnost. Například se mi zdálo, že jsme byli v kině se školou,a stal se tam.. menší trapas. A pak taky, že Má nejlepší kamarádka bydlela jen o dvě ulice dál než já!
Druhý den jsem šla do kina, a dozvěděla jsem se, že má kamarádnka se stěhuje do Zdib!
(To nejsou sice dvě ulice, ale je to poměrně blízko)  Je to vždy záhada. Příjemná záhada.. a proto nesnáším probouzení. Zvlášť ne uprostřed snu.
Co se mi bude asi zdát zítra?

***
Jeden starší obrázek. Je tak divný, až se hodil k tématu.. 
 
 

Reklama