Vyje

Že by konec?

9. října 2012 v 17:10 | Linda Teatime
Všechno hezké (i to co není hezké) jednou končí. Abych to zbytečně neprotahovala, ty dva roky byly krásné.
Všichni moji čtenáři, mám pro Vás vzkaz: Byli jste skvělí! Byla jsem za vás ráda a pořád jsem. Jenže s nedostatkem času a nápadů, a všeobecně bez té naší blogové můzy nic kloudného napsat nemůžu. A to je ten důvod, proč nepíšu nic. Zároveň ale nechci udělat nic hloupého a neuváženého, blog tedy rozhodně ponechám tak jak je, a bude na mě čekat, až mě zase chytne inspirace. Prozatím ale konec.

Chcete patřit do mých oblíbených blogů?

8. září 2012 v 16:37 | Linda Teatime
Něco podobného už jsem viděla u http://wizie.blog.cz/, a řekla jsem si proč to nezkusit?
Takže oč jde. Pokud máte nějaký zajímavý blog, nejlépe s vaší tvorbou, a chtěli byste, abych si vás přidala do svých oblíbených blogů, stačí napsat tady pod článek jméno a adresu. Pokusím se kouknout se na všechny stránky, napsat nějaký ten komentář a ty na kterých se mi bude líbit, si ráda do oblíbených blogů zařadím. Alespoň bude konečně rubrika Oblíbení trošku zaplněnější. Takže neváhejte, pište!

PS: Samozřejmě ne každý blog co tu bude napsaný si do oblíbených hned zařadím. Ale to určitě neznamená, že je váš blog špatný, jen mám třeba jiný vkus. ;)

Linda Teatime, netrpělivě čekající na nové komentáře ^o^




>> Informativní článek, vím že ne na úrovni AK ale pro mě důležitý.

Je mi jedenáct a ještě nemám kluka! Aneb být dítětem je přece trapný, ne?

4. září 2012 v 17:57 | Linda Teatime
Za chvilku mi bude třináct let a už úplné dítě nejsem. Ale klidně si hraju s bratranci nebo s mladšími dětmi. Mám v posteli pár plyšáků, a občas se kouknu na nějaký ten film pro "malé děti". Nestydím se za to. Proč všichni s dopsíváním tak pospíchají? Proč chtějí vyrůst tak rychle?

Kamarádka na táboře říkala, že byla v oddíle s jedenáctiletýma holkama, a všechny pořád jen řešily co si vzít na diskotéku, nebo jak se nalíčit. V jednom nejmenovaném dívčím časopise byla otisknutá seznamka, kde hledaly kluka desetileté holčiny. Budiž, každý jsme nějaký, ale tohle už je na mě moc. Jako téměř třináctiletá asi nejsem moc kompetentní to posuzovat, ale tohle? Na děti je totiž z různých médií vyvíjen docela velký tlak. Od různých seriálů až po dívčí časopisy které čtou osmileté děti. Pak třeba desetiletou holku napadne proč ještě nemá kluka, což tedy vážně nechápu. Jak někdy někdo moudrý řekl: Jednu část života strávíme honbou za tím, abychom vypadali a byli starší, a tu druhou se zase mermomocí snažíme být mladší.
To je dost paradoxní, nemyslíte?

A teď více k tématu. Jsem šíleně dospělá! To o sobě skutečně říct nemůžu, nejsem dospělá vlastně ani trochu. Zaprvé vypadám o hodně mladší (všichni co mě vidí poprvé mě tipujou tak na deset na jedenáct) a zadruhé se o věci jako líčení, oblečení a celebrity moc nezajímám. Lhala bych, kdybych řekla, že se nezajímám vůbec. Nechci přece jenom vypadat úplně ošklivě, beru si na sebe věci co se mi líbí, a už to řeším trošku víc. Nelíčím se, možná tak občas použiju lesk na rty. Téma kluci pro mě není úplně tabu, ale nedovedu si představit, jak bych mohla chodit s klukem jen proto, abych byla dospělá. Já si to "první chození" šetřím pro někoho výjimečného, nechci chodit s prvním klukem kterého potkám. Na táboře pořád kamarádka někoho někomu dohazovala, jenže to se mi moc nelíbilo. Já radši počkám.

Co vy? Jak to vidíte vy? Jak jste na tom byli (nebo jste) ve věku kolem jedenácti let? A co si myslíte o těch slečnách co už od té doby co se naučili číst louskají jedno bravíčko za druhým? Pište!
Linda Teatime

A na závěr obrázek jedné děsně dospělé holky: (10 minut v GIMPu)

Test: Jsi optimista nebo pesimista?

16. července 2012 v 16:32 | Linda Teatime
Jsem ráda, že jste si našli čas udělat můj malý test, zda jste pesimistou či optimistou, nebo dokonce realistou (tzn. něco mezi). Ještě než začneme, ráda bych vás upozornila, že není úplně jisté, že test vyjde dobře. Berte to spíše jako zpříjemnění než jako plnohodnotný psychologický test, ano? Tak, a teď už se pohodlně opřete, a pus'ťte se do kvízu...
Jak na to? Ke každé otázce je odpověď A, B, nebo C. Někam si zapište jak jste odpovídali, a podle toho pak test vyhodnoťte v celem článku a napište mi jak jste dopadli ;) Nepodvádějte a nekoukejte se do celého článku dříve, než budete mít celý test hotový. Hodně štěstí!

1. Právě vám ujel autobus, jak se zachováte?
A) Vůbec nad tím nepřemýšlím, jsem v pohodě.
B) Trochu si v duchu zanadávám a dál už to nezkoumám.
C) Pomyslím si: Proč já mám vždycky takovou smůlu? Nebo něco v tom smyslu.

2) A nyní klasický test ze sklenicí: čišník vám přinese sklenici s vodou, ale vody je v ní jen do půlky. Co vidíte?
A) Sklenici co je z půlky plná.
B) Sklenici kde je voda jen do půlky.
C) Sklenici co je z půlky prázdná.

3) Po těch všech kauzách... jak to s českou republikou půjde dál?
A) Myslím, že se z toho zase nějak dostane, určitě.
B) ???
C) Půjde to z kopce, to je jasné. Všechno půjde z kopce.

4) Sami sebe by jste označili jako...
A) Optimisty
B) Realisty


5) Lidé co se pořád usmívají jsou...
A) Šťastní, bezstarostní
B) Snílci, lehkovážní.

6) Váš život je...
A) Skvělý!
B) Obyčejný.
C) Špatný, všechno se mi hroutí!

7) Smějete se často?
A) Jistě, smích přece léčí!
B) Občas, ale jen v opravdu směšných situacích.
C) Ani ne, nemám k tomu důvod.

Máte? Tak klikněte na celý článek a jdeme na vyhodnocení...

Jak se úspěšně vyhýbat stereotypům: Díl první- cestujeme

5. července 2012 v 13:00 | Linda Teatime

JAK SE (NE)NUDIT V DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH:
  1. Vezměte si knížku! Uvidíte, že když si vezmete do tramvaje, do autobusu či do jiného dopravního prostředku knížku, náhle se místo v otravném a páchnoucím autobuse ocitnete v džungli, v budoucnosti nebo možná i na jiné planetě!
  2. Pokud nejste zrovna knihomol, dělá se vám při čtení špatně nebo prostě nechcete s sebou knížku tahat, mám pro vás neoriginální, nicméně osvědčenou radu: Vezměte si mp3 přehrávač nebo mobil a pusťte si hudbu. Nebo si stáhněte mluvené slovo! Jen pak nesmíte zapomenout vystoupit! ;)
  3. Pokud se stalo, že nemůžete dělat ani jednu u výše uvedených věcí, nezoufejte! Pořád ještě můžete pozorovat lidi. Že je to šílené? Možná, ale uvidíte, že pozorování lidí má své kouzlo! Támhleta paní naproti řeší nějaký problém! S kým asi? Nezdá se vám, že ta holka naproti přes uličku nějak pokukuje po tom klukovi? (...)
  4. Koukejte se z okýnka! Ha ha, že to je zábava jen pro malé děti, a že svou cestu do školy (nebo jinam) už dobře znáte? Cesta je pokaždé trochu jiná, to mi věřte! Jiná auta, jiné lidé a spoustu dalších věcí se mění opravdu každý den!
  5. Přemýšlejte. Můžete přemýšlet o čemkoli: o životě, o škole nebo o novém článku na blog... možností je spousta.
  6. Učte se. Ano, já se vždycky před písemkou ještě v autobuse kouknu do sešitu nebo do učebnice, jestli mi něco neuniklo. Takové malé opakování může známku jen vylepšit!
  7. Relaxujte. Spánek nedoporučuji, ale jen tak se uvelebit na sedačce a odpočinout si... lákavá představa.
  8. Jezte nebo pijte. I když bi se to správně dělat nemělo, je to rozhodně velká úspora času. Ale sama v autobuse nesnídám, tudíž s tím nemám velké zkušenosti...
  9. Surfujte, hrajte, tvořte! K tomu jsou ty dnešní vymoženosti techniky dobré! Můžete hrát hry nebo se dokonce kouknete na internet a nudit už se nemusíte!
  10. Povídejte si. Pokud potkáváte pravidelně (například při cestě do školy) své kamarády, určitě si s nimi zkuste povídat! Cesta pak bude příjemněji ubíhat.
Pozn: Ne všechno platí na všechny. To co jeden považuje za skvělou věc je pro druhého pitomost a obráceně. Přesto doufám, že jsem vám alespoň trošku pomohla.
ANKETA:
1. Co děláte vy, když se nudíte v dopravních prostředcích?
2. S kterým bodem nesouhlasíte?
3. Chtěli byste další článek ze série "Jak se úspěšně vyhíbat stereotypům"?
LINDA TEATIME
PS: Jedná se o přednastavený článek, napsán byl dne 30/6/12

Jaká je láska?

26. června 2012 v 17:37 | Linda Teatime
Někdy jak hedvábí hladí,
jindy bodá jako nůž.
Kluzká jako kůže hadí,
taky temná jako tuš.

Křehká jak motýlí křídla,
jindy pevná jako skála.
někdy se ti hned nabídla
a jindy ses jí bála.

Lehká, něžná jako vánek,
či silná jako vlna mořská.
Občas sladká jako spánek,
někdy jak čokoláda hořká.

Mnoho podob láska mívá,
i různá zvláštní jména,
nádherná i krutá bývá
však nikdy není stejná.

Je nenormální býti normálním?

6. června 2012 v 15:43 | Linda Teatime
Kdo je normální? Co je to normálnost a co je to nenormálnost?

Jak už jsem zde párkrát zmiňovala, na světě je mnoho, mnoho paradoxů. Slovo "normálnost" patří mezi ně. Je teď (cool/in/drsný- nehodící se škrtněte) tvrdit o sobě, že jste nenormální. Divní nenormální lidé dneska zkrátka letí. Někdo nakreslí černý puntík na bílé plátno nebo si na sebe vezme šaty ze syrového masa, a všichni už na něj koukají s obdivem.
Stačí si si obarvit vlasy na zeleno, dát si na obličej piercing, obléci se do nějakých naprosto úchylných šatů a všichni vám budou říkat: "Božíčku, ty jsi fakt cvok!" (Pak se ty ostatní okamžitě začnou opičit a máme tu najednou divnou celou třídu, že?) A na druhou stranu tu máme lidi, co nosí jeansy a staré vytahané svetry, čtou nudné knížky, mají nudnou barvu vlasů a vůbec, jsou celí nudní. Jenže jestliže máme třídu dejmetomu o dvaceti lidech, a sedmnáct z nich nosí piercing, tetování a vlasy na zeleno, položme si zásadní otázku:

Kdo je teď nenormální?

Já sama se snažím nepsat si do profilu, že jsem "MocinQy Diwnáá" a tak podobně. Napíšu své záliby a koníčky,
a (ne)normálnost ať posoudí ostatní. Víte, v dnešní době se pletou dvě věci hrozně moc dohromady:

Pravá "podivnost" a pouhá schopnost strhávat davy na svou stranu.

Kdo jsou tedy oni normální lidé? A kdo nenormální? Nenormální lidé se drží stranou a čtou si někde ve stínu knížky, nejsou to ti lidé co chodí po večírcích s kamarádkami a tam v opilostí tancují po stole. A pozor! Platí tu ještě jedna rovnice, kterou chci probrat:

Normální nerovná se nudné!

Ano, chodit na večírky, barvit si vlasy, koukat zamilovaně po upírech apod apod je v dnešní době normální. Ale ne nudné. Naopak holka co si někde v ústraní čte encyklopedii bůh-ví-čeho je svým způsobem nudná, ale zato je divná, nenormální. Zamyslete se nad tím.

Diskuze (prosím odpovídejte):

1. Máte ve třídě nebo ve vašem okolí někoho, kdo se drží spíše stranou a odpovídal by mojí definici nenormálnosti?
2. Říká se u vás o nějaké populární dívce popř. chlapci, že je nenormální/cvok/šílenec a tak podobně?
3. Jaký je váš názor na celou tuhle věc? (KLIDNĚ MI DEJTE ODKAZ NA VÁŠ ČLÁNEK, RÁDA SI HO PŘEČTU!)

Mimo fyzické tělo?

16. května 2012 v 17:42 | Linda Teatime
Nejdřív než se pustíme do složitějších úvah, pojďmě si shrnout základní fakt: Co to vlastně je to "odpoutání mysli do těla"? Zní to hrozně tajemně, až spiritisticky, že? Ale vlastně se s tím většina z nás setkáváme každý den.
Stalo se vám někdy, že jste se přistihli, že například sedíte v tramvaji, a uvažujete o tom "Co by bylo kdyby..." a najednou se přistihnete, že jste takzvaně "duchem nepřítomen." Ano, zkrátka v tu chvíli nevnímáte to, kde se nacházíte, kolik je hodin... přiznám se že netuším, jestli to může zajít tak daleko, že si člověk přestane uvědomovat svojí existenci. Na chviličku, ale přesto. Zvláštní, nemyslíte?
Pokud je to pro vás stále španělská vesnice, zkusme ukázku z knížky. Znáte tu knížku na motivy klasické německé pověsti- Krabata? Je to o klukovi co se chce stát čarodějem. Ale žádný Harry Potter, to vám přísahám. Je to pěkně strašidelné.
No a Krabat se pomocí kouzel dostane mimo své tělo aby se mohl podívat za svou milou. Jenže zůstane mimo své tělo příliš dlouho, a hrozí, že už se nikdy nedostane zpátky. No a v tu chvíli přijde na scénu hloupý Jura (který mimochodem není vůbec hloupý, jen se dělá) a "omylem" pustí Krabatovi na ruku nůž, a tím ho vrátí zpátky.
Tak, teď doufám, že jste pochopili o co jde, a o čem mluvím, co já si pod tímto pojmem představím.
Tento stav se dá v podstatě velmi jednoduše uměle navodit. Stačí o něčem přemýšlet...
...
...
...
...velmi do hloubky. ;) Samozřejmě pořád dýcháte, ale skoro se ani nehýbete, a nevydáváte tělu žádné zvláštní povely. Ovšem otázkou zůstává, jestli je toto skutečné odpoutání mysli od těla, nebo pouhé zamyšlení.

Co si o tom myslíte vy? Stává se vám to někdy, nebo si myslíte, že je to jen prázdný pojem? Diskuze je otevřená!

Originalita nebo stereotyp?

9. května 2012 v 20:23 | Linda Teatime
Originalita? Ano, ale když se všichni rozhodnou být originální, už to prostě... není originalita. Originalita je velmi zvláštní pojem. Pomíjivý. Ale hlavně- originalita je vždycky jen jedna. Ať už vymyslíte cokoliv, co tu ještě nebylo, klidně třeba jen horu židlí slepených k sobě, a vydáváte to za sochu, v podstatě to originální je. Něco docela jiného je pěkné a vkusné. To se sice s originalitou nevylučuje, ale ani neslučuje, tudíž i ošklivé sochy či obrázky s novým nápadem jsou svým způsobem originální. Ovšem originalitu věc ztrácí, jakmile někoho kopíruje. Ta drsná věc je, že i když je třeba druhé dílo daleko lepší, není to váš nápad, takže máte vlastně smůlu. V dnešní době se originalita cení, myslím, více než kdy dříve. Všichni chtějí něco nového, šokujícího, kontroverzního... a já to vlastně chápu. I když úplně nemusím ty obrazy kde je jeden čtverec a jedna tečka... ale zpět. Teď trochu z druhé strany. Jako příklad si tu uvedeme seznam pěti nejméně originálních věcí, alespoň podle mého skromného názoru. Takže:




1) Povídky a příběhy o upírech co se zamilují do lidí.
2) Obrázky na motivy japonských animovaných filmů
3) Romantické filmy o nadpřirozených bytostech
4) FanArty z Minecraftu
5) Cokoliv jiného co kopíruje jiný obrázek/film/knížku/sochu/nápad.

Ale abych nebyla jen zlá, je tu i pět věcí, co jsou podle mě originální. A budu jmenovat.

1) Tenhle obrázek sice vlastně kopíruje, ale má vlastní, skvělý nápad: [link]
2) Úžasná knížka co jsem nedávno četla, doporučuji. Je tak... bláznivá. Skvělá! Originální! [link]
3) Seriál Podfukáři. Nic takového tady před Podfukáři ještě nebylo... a líbí se mi to! [link]
4) Většina soch a plastik Krištofa Kintery. Sice trochu kontroverzní, ale... budiž. [link]
5) A všechno ostatní, co má nějaký nový, neotřelý nápad.

Souhlasíte? Linda Teatime
PS: tenhle článek NENÍ vůbec originální! Ale to nevadí...

*Názor na více Já

2. května 2012 v 16:11 | Linda Teatime

"Mám moc ráda všechny svoje Já" čítáváme na různých blozích, většinou na těch, které až podezřele propagují své "autorství". Dnes se mi totiž zdá, že je prostě trendy být divná, a tak ze sebe lidi schválně dělají co nejsou. Když si nějaký bloger postaví návštěvnist na tom, že hetky fotí, hezky píše, má zajímavé úvahy, to je všechno v pořádku. Ale zakládat si na tom, že není normální? Rozdvojená osobnost hraničí se schizofrenií a je to docela závažná psychická porucha, nevidím na tom nic ke chlubení. Budiž, dejmetomu že si rádi povídáte sami se sebou a chcete to dát na blog. Ovšem mám silné podezření, že spousta lidí si své druhé já zkrátka vymyslí, jen aby mělo o čem psát. Ha ha, dělala jsem to taky, ruku na srdce.
Můj názor zkrátka je, že když někdo vypisuje dlouhý rozhovor sám se sebou nebo si píše do profilu že je nenormální jen aby si zvýšil návštěvnost nebo aby ho lidi obdivovali, je to ubohé.

Mimochodem jako takový bonus doslova mezi řádky, koukněte se sem. Ano, nostalgie... [link]

Další celkem plodná diskuze z kamarádkou, která má mámu co pracuje v blázinci (mimochodem kousek od mého bydliště) byla ohledně celkem často slýcháné věty: "Mám depku!". Nejspíše tím autor myslí, že má špatnou náladu, a pojem "depka" jako zkratka slova deprese je velmi, velmi zavádějící označení pro jejich náladu. Pojmem deprese je totiž v odborné terminologii myšleno něco jiného, nebudu to tady dlouho vysvětlovat, koukněte se sem: [link] .
Co je to dnes za divnou dobu, když "ti divní" opovrhují obyčejnou průměrnou skupinou lidí, místo toho aby tomu bylo naopak, což by bylo daleko pravděpodobnější. Samozřejmě to tak úplně není. Skupina oblíbených, co se jen momentálně tváří jako nejšílenější osoby pod sluncem stále pořád pohrdá lidmi, o kterých by se vážně dalo říct, že jsou zvláštní/divní/nenormální/říkejte tomu jak chcete. Co si o tom myslíte vy? Jaká je podle vás definice slova "Divný"?
A co soudíte o problému "Více Já" dnešní generace blogerů?
Příště uvidíte: vysoce trapný a nevkusný trend "dávat všechno do závorek" ;) Já vím, snažím se to nědělat, ale ono to tak láká... Příště budu musetz závorky omezit.
A ještě něco: rozhodně si myslím, že je spoustu dobrých blogerů, kteří sice píší, že mají více Já, ale proti kterým jinak nic nemám. Není to myšleno špatně a doufám, že to tak neviznělo. Navíc bych o tom nepsala, kdybych s tím sama neměla v minulosti tak trochu zkušenosti. Co myslíte, mám v úvahách pokračovat?

Linda Teatime

Chyba na blog.cz!

1. dubna 2012 v 18:18 | Linda Teatime
Tohle bude pitomý článek, ale... jsem sama komu se při přihlašování objevilo...
...tohle? Je to celkem srandovní chyba, přihlašovat se obráceně :D
L.T.

Krev na sněhu

26. března 2012 v 9:00 | Linda Teatime
Chci psát a nevím o čem. No to je vtipný.
Vím, že to tady dlouho trochu upadalo, a chtěla bych to dejmetomu odčinit. Dejmetomu.
Hodně jsem přemýšlela, zhruba pár sekund, já to fakt nepočítám, a rozhodla jsem se, že budu tak laskava a ukážu vám prolog ze své nové detektivky s operačním názvem Krev na sněhu. Doufám, že už se tak nějaká knížka jmenuje, ať ji můžu žalovat. Takže...


PROLOG:
Bylo chladné pošmurné zimní ráno. Všude se válely cáry mlhy, a vzduch byl nepříjemně vlhký. Lehce poprchávalo. Miriam se z jednoho z četných záhybů ve svém kabátu vytáhla kapesník, a potichounku se vysmrkala. Kdosi ji soucitně poplácal po zádech.
"…Prach si a v prach se obrátíš…"
Miriam stoupaly slzy do očí. Už nikdy ho neuvidí, to ji bylo jasné.
"…Opustil nás náhle a nečekaně…"
Pár příbuzných se snažilo hrát dojaté, ale Miriam věděla, že nikoho smrt jejího milovaného manžela nezasáhla. Snad možná jeho matku, která se ale kvůli počasí nedostavila.
Miriam s sebou vzlykavě trhla. Pohřeb skončil, a všichni se začali přesouvat k nedaleké restauraci, kde se měla konat pohřební hostina. Jen kdosi z davu ji potřásl rukou a pronesl tiše: "upřímnou soustrast." Miriam věděla, že hostina bude velkolepá, ale hlad neměla. Pořád byla v šoku, a pořád se ji v hlavě odehrával její hovor z vrchním patologem: "Tady je slečno. Tento muž byl zastřelen neznámým vrahem, rány má dvě z nichž jedna je smrtelná. Mohla byste ho prosím identifikovat? Je to váš manžel?" A pak ten pohled. Strašný, strašný pohled na zkrvavené tělo jejího milovaného manžela. Ale už na to nesmí myslet.
"Alexandre… Alexandre!" zavolala ještě, ale hlouček "truchlících" už se hnal směrem k restauraci a jí si někdo sotva všiml.
"PROČ?!"

...tady. Trochu depresivní, ale já bůhvíproč píšu většinou depresivně. I když se tak zrovna necítím. Zatím jediná naplánovaná věc s povídky (kromě zápletky) je jméno detektiva. Minerva Dušková. Minerva jako římská bohyně moudrosti a Dušková- to jsem takhle jednou našla článku na česká příjmení... :D Ať se líbí.

Linda Teatime

*Poslední podzimní

30. listopadu 2011 v 18:38 | *Ona
Vlastně ani nevím čím bych měla začít. Byla jsem na setkání redakce školního časopisu. Zbytek je "TOP SECRET" ale snad bych ještě mohla prozradit, že se s Kájou pokusíme napsat komiks. Školní. O čem bude, to nesmíme říct. Ha ha. To bylo informativní, že?
Další školní projekt je divadelní představení na akademii. Samozřejmě máme blbost- šmouly. Sotva jsme se dohodli na scénáři, a akademie je už dvacátého. Nepředpokládám, že to stihneme. Kája se to rozhodla úplně bojkotovat, tedy alespoň J. návrhy. J. je ten tip co chce o všem rozhodovat, ale vadí ji když po ni něco chceme, chceme něco navrhnout apod... takže to byla opravdu otrava. V podstatě jsme se tam jenom hádali a překřikovali a K. dělala tai-chi a Lachtan lachtal... totální zmatek. No to asi patří k věci. Ale nadšená z toho nejsem. Na výtvarce jsme dneska měli supl a tak jsem kreslila maxi "plakát" se všemi strážníky A-M hlídky. (Jsou tam všichni!!!) dalo to dost práce. Možná to vybarvím a dám na DA. S K. jsme taky na výtvarce vymýšlely návrhy na výše uvedený komiks. Tu verzi s ovocem (Šejk hruška, mexičan pomeranč, jablko s fazetem, švestka s kloboučkem s holubičkou a třešně s vikingskou čepicí...) jsme radši vyškrtli protože i nám připadala šílená. Nicméně s původního komiksu si spolužáci zvláště oblíbili jednu postavu- kaktusa Dobropicha. S K. povolením bych ho ráda uveřejnila.
Podlední dobou přemýšlím o hodně divných věcech a hádám se sama se sebou. (Většinou o tom, že jsem cvok, že se sama se sebou hadám) a napadají mě divné věci. Jediné možné vysvětlení je u našich rodičů tolik oblíbené: "No jo, puberta." Kruci to není vysvětlení, to je odbytí! No nic, prozatím se s tím budu muset spokojit. Jsem teď tak trochu v krizi, abych pravdu řekla. Ale s K. Lachtanem A. a ostatními je to daleko lepší... Jedna básnička z mých "nálad" napadla mě v autobuse.

V krajině temných stínů,
černých jako skvrny od tuže,
bojím se, že bídně zhynu,
bez těla a bez duše.

V krajině temných stínů,
v krajině pohřbených nadějí,
teď těžce nesu svojí vinnu,
pod vrstvou hlíny vidíc se raději

V krajině temných stínů,
kráčím pískem jak hnízdem vosím,
prohrabávám vlhkou hlínu,
o odpuštění prosím.

Tiše modlitbu svou šeptám,
balancujíc na hranici šílenství,
a v duchu se ptám:
dočkám se milosrdenství?

Jinak ze zeměplochy teď čtu Zimoděje. Pro nezasvěcence: Třetí díl Toničky Bolavé. Ona je čarodějka, ale ne ta co mává kouzelnou hůlkou a bojuje proti mýtickým zrůdám (nebo alespoň by NECHTĚLA bojovat proti mýtickým zrůdám), ale pomáhá starým lidem, u porodů a to nejen ovcí. Ne není to žádná ukázková holčička ale Čarodějka z křídy. A slouží ji svobodný národ alias Nac Mac Fíglové: "Slopka! Prálka! Čórka!" Mám ráda Toničku Bolavou. Hned po knížkách o hlídce druhá nejoblíbenější... podzeměplocha?
Jinak přidávám jeden docela malý bonus, vylepšení, zpestření...


Pouze jednoduchý článek/ Just a simple article avatary. Je mi úplně fuk, dělejte si s nima co chcete. Jinak ty avatary s J. Časnačajem (raining.blog.cz) jsou prostě do~ko~na~lé!

*ONA


~

*Svoboda (ze) Slova! Vajíčka natvrdo!

11. října 2011 v 17:24 | *Ona
Chyba v Matrixu? Pro tu hrstku normálních lidí, která ještě zbyla: Narážka na Mikuláše ze Slova a na text na zadní straně Noční Hlídky. Tenhle týden jsme psali spoustu písemek (A to je teprve úterý). Písemku z dějáku, z biologie a budeme psát fyziku a matematiku.No to jsi straašně přetížená... *Startuje motorovku, náhle ji zase vypíná a vytahuje přesně 2 centimetrovou dýku z pozlaceného pouzdra (To aby to mělo styl) a ničí zdánlivě nesmrtelný vnitřní hlas.* A pak že nemagoříš. Hm. Raději použiju starou dobrou motorovku nebo si najmu nějakého sexy nájemného vraha. (Zkuste zpochybnit, že jsou najemní vrahové sexy, a stanete se obětí jejich zkoušky...) Bože, poslední dobou mám strašně pitomé oslí můstky. Omluvte mě, vážně nestíhám (I když bych fakt chtěla) zároveň sledovat Futuramu poslouchat A.O.B a číst si zeměplochu... Jsem strááášně vytížená a mám z toho deprese. (Recese, sladká recese). Byla jsem v knihovně. Knížky na přečtení: :dummyla:
PYRAMIDY poznámka: Konečně! <3 "Vrahové bez elegance jsou jen dobře placení arogantní floutci"
PODIVNÝ REGIMENT
PÁTÝ ELEPHANT: Karotka a Angua je jeden z mých nejoblíbenějších párečků
SEKÁČ: Smrť 4Ever....
Nevšímejte si tohoto článku. Možná vám přijde, že je tenhle článek přehnaný. Věřte mi, že jsem se krotila. :D

*Říjen je v říji

2. října 2011 v 18:00 | Linda Teatime
Již druhý říjnový den, a já mám chuť pořád psát články. Píšu více než jindy, i přesto že jsem si myslela, že na gymnáziu na takové věci nebudu mít čas. Byla jsem trochu naivní, připouštím. Třeba se to změní. Mám čas skoro na všechno. Na moje obvyklé koníčky, které bohužel znáte. Sledování Futuramy, neustále, pořád. Já to nechápu, je tolik jiných věcí na práci... Dále samozřejmě hrání černých historek, v tom se pořád zlepšuji, je to neuvěřitelně zábavné. A hrajeme to se spolužačkami ve frontě na oběd. Na základce jsem to neměla s kým hrát. Čtení- moje známá zeměplošská záliba. Máma mi přinesla ve čtvrtek čtyři knížky, a dvě už mám přečtené. A to jsem byla včera celý den na výletě. Jsem nemožná. Ale baví mě to. Právě čtu divadlo krutosti, což není zeměplocha, ale sbírka Prachettových povídek. Poslouchání hudby- hlavně ace of base. Mám vymytý mozek. Momentálně mám nejraději unspeakable. U hudby se dá dělat spoustu věcí, kterým se taky často věnuji, například: Skicování. To teď dělám víceméně pořád. Ale skicy vám neukážu, ani kdyby jste mě mučili! Ne. Nebo taky hraju pet society. Strašná kravina. Ale baví mě to. Hraju to ještě s Kájou. Moje zvířátko se jmenuje Kometa, a právě podle něj sem navrhovala Kometino Oblečení. Kájin je- jestli smím prozradit- Oliver Twist. Hrávala jsem to už dříve, na facebooku, ale tam mě to přestalo bavit, tak to hraju na myspace. Taky ráda kreslím an tabletu. Kája mi vysvětlila práci s vrstvami, nejdřív sem to nepochopila, protože mi to vysvětlovala v autobuse, a já si to nedokázala představit... ale nakonec jsem na to tak nějak přišla, tak se to učím. Zkouším nakreslit trio z "Doporučeného dopisu" tak mi ještě chybí kocour a všichni tři dohromady nacpaní na jendom obrázku. Ale po dlouhé době cítím, že mě to vážně baví. Baví mě to a nechci přestat!
Jinak mám takový menší problém jménem fyzika. Nenávidím ji. Sice jsou prakticky všichni z máminy strany fyzikové. Máme to tiž strašnou učitelku, co nensáší když nás něco zajímá, když je někdo lepší než ona.
Všichni si asi myslí, že lituju, že jsem na špitálskou šla. Není to pravda. Nelituju, a myslím, že ani litovat nebudu. Mám konečně to co jsem si přála. Všechno je tak... úžasné. Jako sen. A nikoho nějaká pitomá fyzika už nezajímá. Vás?
Na výtvarce mám jeden projekt. Budeme kreslit ostrov. Už ho skoro máme, ale máme ho potom obtahovat tuží, na to se fakt těším.
Hrozně ráda kreslím v GIMPu. :B Bohužel zítra jdu po prázdninách zase do školy. No nic, tak snad zase někdy napíšu ;3
*Ona

*Výlev s velkým V

9. září 2011 v 16:30 | *VOna
Vy vážně víte však váháte vyslovit větu,
Větu co chci říci světu?
Nevím o čem mám psát. Kluci u nás jsou hrozní debilové. Jeden si žužlá mikinu a prsty. Jo a je to retard. Jinak mě poslední dobou hrozně baví kreslit si. Víc než psát nějaké dlouhé nezáživné články. Byli jsme na adaptačním kurzu. Spala jsem Na pokoji s Kájou. Nejlepší byly podprsenky Ah Bra (LOL x"D) Byli jsme na výletě v aquaparku, ve skálním hradě. Hráli jsme různé zajímavé hry a soutěže. I městečko palermo :D Nějaký kluk: "A my jako pojedeme někam do městečka nebo co?" Bylo toho mnohem víc ale zrovna nemám náladu na psaní. A jsem zamilovaná. Jako debil vážně. Z blogu to ví jenom Karkar (Prosím vynech podrobnosti.) :3 Má úsměv skoro stejně zářivý jako Vlahoš. (Zaslaná pošta, nadělat prachy, Terry Pratchet, Úžasná úžasná zeměplocha, kniha co jsem četla na škole v přírodě.) Vlahoš se mi celkem povedl (Co vy na to?) Bylo by fér říct, že jsem ho kreslila podle TOHOTO obrázku, který je opravdu úžasný. O_o. Mám taky obrázek časnačaje, někdy ho sem taky nahraju. Mám spoustu plánů, ale málo času. Nenávidím krátké články, ale uměle prodlužované články jsou mnohem horší. Jinak chystám nový design. A chci kreslit dál.
Vážně víte velkou větu,
velkou větu všech vět,
Větu co chci říci světu,
že zase funfuje mi net!

A taky má můj blog narozeniny. (V neděli) Připravujeme společně s Kájou (Karkar99) překvapení. Dárečky? 8D

*Do českého rááje cesta dalekáá je...

4. září 2011 v 17:31 | *Ona
Zítra odjíždím na adaptáční tábor. Hrozně se těším. Jedeme do českého ráje. Na pokoji budu (doufám) s Karkar99, Adélou a Anežkou. Budeme tam možná vyvolávat duchy (doufám, že proti tomu paní profesorka nebude nic mít) Jinak ještě něco k pátečním událostem- 1. Hodina: Matematikářka nám vysvětlovala co budeme potřebovat a tak podobně. Budeme mít pět učebnic! Jinak samozřejmě Nejmenovaný se zase dělal chytrý... (chudáčku štěpáne! :P) A o přestávce nějaký exot počítal mocniny. My jsme se musely smát :D 2. hodina: Byli jsme se kouknout do jídelny. Paní učitelka profesorka (to je nezvyk) nám četla školní řád. 3. hodina: byli jsme se kouknout na přednášce robotického kroužku o soutěži eroubot. Studenti (asi z oktávy) udělali robota a byli devatrnáctí ze čtyřiceti, tak nám ho ukázali. 4. hodina: Informatika! Každý na škole má vlastní účet, heč! Ale nemůžeme měnit tapety ani nic :( Psali jsme ve wordu co všechno umíme na PC a já prý takové: "Umím používat myš!" :D :D Kája mi ukazovala klávesové zkratky. (Tajně) Jinak každý má na účtu vlastní GIMP :3 5. hodina: Aj. Nic moc, učili jsme se hrozně jednoduché věci... a navíc byl ve tříde hrozný vzduch... snad to příště bude lepší. Jinak se mi povedl celkem slušně Jonatán. Někdy ho naskenuju.
PS: FOttograf Otto je nej :D

*Who am I?

24. července 2011 v 16:39 | *Ona

Ach ano, radujme se, konečně jsem se dokopala k tomu, abych napsala článek. Jo, ale ještě nevím o čem. Možná o smajlíkové odvykačce, kterou jsem se rozhodla podstoupit? Ne. Nechci se tím mučit. Prsty my samy sklouzávají k dvojtečce a déčku. Ale teď vážně. Vážně jsem o něčem chtěla napsat!
Jo, kompletně jsme se přestěhovali. Můj pokoj je oranžovo zelený, jen stěny jsou bílé. Mám tam i svou vysněnou korkovou nástěnku! Takže mám radost. Ještě jsem svůj pokoj neviděla celý, dneska se ještě podívám, jak se jim tam povedl stůl a knihovnička. Jinak jsem samozřejmě na Albeři přečetla celý dvojdíl zeměplochy Erik a Pohyblivé obrázky. Pratchetův humor si buď zamilujete, nebo ho budete nesnášet. Ale myslím, že já Pratchetův intelektuální humor miluji! A ty parodie! (století ovocného netopýra~ 20th century fox) :D Jinak se ještě chystám pustit otce prasátek, protože ten film je... je... *hledá slova* pokud nemáte co dělat, najdětě si ho na internetu ale pšt!
Jinak jsem na Albeři taky pořád kreslila, třeba Foxie, co se mi docela povedla. Ale většinou jsem jen tak čmárala drahou fixou po Á3. :D
Taky jsem byla na Albeři se třemi sestřenicemi (nejstarší pět, potom tři a potom dva...) Jsou to pěkná čísla. Taky jsme docela dost jezdili na kole, třeba jenom do Filipova, sbírali jsme houby, a já chytala ty malé rozkošné žabky, co byly všude kolem v lesích. A taky jsme byli na lodičkách, pádlovala jsem s tetou, objížděli jsme celé jezero, ale byly dost vlny. A moje tříletá sestřenice "Tak jedem!!" :3 A pořád jsme hráli ping-pong. Hlavně obýhačku. "Točený prase" x"D Asi bych sem měla mrsknout nějaký obrázek, tak dobře. Podívám se do složky.




Lol. Nejstarší obrázek co jsem kdy zveřejnila na blogu (na lynxlynxandě). PF 2010 s pralesničkou. To jsem ještě neuměla kreslit. Ale byly tu i hroší obrázky, to mi věřte. Jinak rada číslo jedna v sérii důležitých rad: Vždy když jste v mé blízkosti, mějte po ruce špunty do uší *All for youuuu* :3

*Jonatán Časnačaj

9. července 2011 v 11:33 | *Ona


Před vysvědčením jsme se celá třída koukali na otce prasátek od Terryho Pracheta. Děj vám tu popisovat nebudu, najdete ho všude na internetu. Samotný film byl úžasný, taky že jsem si k vysvědčení přála knížku od Terryho Pracheta, kterou mám rozečtenou, a je prostě úžasná. Úžasná zeměplocha :3. Ale zpátky k otci prasátek. V celém filmu je snad jediná postava, která je záporná se vším všudy. Pan Časnačaj. (Opovažte se to vyslovit čas-na-čaj, nebo by jste taky mohli ztratit hlavu, vyslovuje se to ča-snač-aj!) Je to neuvěřitelně sympatický Ankh-Morporkský vrah z cechu vrahů. Je mu něco kolem dvaceti tří let, má vlnité blonďaté vlasy, jedno oko skleněné, druhé má zorničku jako špendlíkovou hlavičku. Má skvělé hlášky, a narozdíl od ostatních vrahů, kteří zabíjejí bez emocí, rychle a chladně, si on doslova libuje v pomalých brutálních vraždách. (Ach, proč se vždycky vrahové tváří tak roztomile a nevině?) Ve volném čase přemýšlí jak zabít Smrtě. Má perfekní hlášky typu: Stráž zoubkové víly (dále jen stráž): Kdo jste? Časnačaj: Jsem ten muž z tvých nočních můr. Straž: Vy jste to obří želé? (Já nevím co řekl, tak jsem to prostě nahradila větou vy jste obří želé?) Časnačaj: Ne, já jsem ten, kdo se náhle vynoří zpoza rohu a udělá z tebe mrtvolu! Stráž: Ale o tom se mi nezdá... :3 Hádejte jak to dopadlo. Celý večer jsem si Jonatána skicovala, hlavně tuhle hlášku, ale na tomhle počítači nefunguje bluetooth. Takže někdy jindy. Ale zkoukněte tohle. To je prostě úžasný: http://www.youtube.com/watch?v=pZO_GWNryJw Ha. No jo, odpusťte mi chvilkovou slabost. Nikdo vás nenutí to číst. (Ale možná vás k tomu donutí Jonatán, co já vím?) Taky proto jsem založila pro podobné hlody speciální rubriku. Ta je jen pro otrlé, pro silné nátury. A ten obrázek snad někdy bude. Jinak na DeviantArtu je spoustu Časnačajových fanartů, ale nejlepší je tenhle: http://foxeretta.deviantart.com/#/d1yhe1o Myslím, že ho autorka dokonale vystihla. Takže pozor :3!






EDIT 14/7: Obrázek přidán :D
 
 

Reklama